RC recenze: Odveď mě domů

Autor: Kiblerová, Julie
Název: Odveď mě domů
Originál: Calling Me Home
Jazyk: český jazyk (org. anglický)
Překlad: Volný, Jakub
Žánr: společenský román, romantika
Nakladatel: Knižní klub
Rok vydání: 2013
Počet stran: 342

Vlastní rodinnou historií inspirovaný debut americké autorky, vyprávějící neobyčejně srdceryvný příběh osudové, ale zapovězené lásky, předsudků a hanby. Osmdesátiletá Isabel poprosí svou oblíbenou kadeřnici, aby ji odvezla do Texasu na pohřeb. Po cestě začne vzpomínat na život, který prožila. Všechno hezké začalo v roce 1939, kdy se šestnáctiletá dcera zámožného lékaře na večírku seznamuje s bratrem své černošské služebné….(z webu Bux.cz)


Na sklonku života se devadesátiletá běloška Isabelle vydává na cestu po Americe na pohřeb. Nikoho blízkého na světě již nemá, a tak požádá o doprovod svou mladou černošskou kadeřnici Dorrie. Tato na první pohled nesourodá, ale velmi blízká dvojice, se tak vydává na cestu, která pro jednu znamená konec jedné životní etapy a pro druhou začátek nového života. Isabelle se musí navždy vyrovnat se svou minulostí a Dorrie se snaží přijmout současnost a budoucnost. Je čas otevřít si navzájem své duše.

Ze současnosti se dostáváme do roku 1939 do městečka Shalerville. Šestnáctiletou Isabelle, dceru váženého lékaře, k smrti nudí konvenční společenské večírky, které však patří k společenským povinnostem vyplývajících z jejího původu. Jeden další takový využije a vytratí se s novou spolužačkou na úplně jiný "večírek". Zde však ve své naivitě naletí jednomu z mladíku, který se násilně domáhá intimnostem. Zachrání jí Robert, syn jejich služebné. Krásný a inteligentní hoch, bohužel však černé pleti. Doprovází jí k hranicím Shalervillu, kde na ně doslova křičí cedule, že černým po setmění vstup zakázán.

Tato událost navždy změní život Isabelle i celé Robertově rodině. Vzniklé přátelství pomalu přerůstá v lásku, tajné schůzky, strach i odhodlání. Isabelle v její mladičké naivitě nedochází, jak strašné následky může jejích láska přinést. Robert se snaží odolávat, neboť sám dobře ví, jak předsudky společnosti a stanovená společenská pravidla bolí. Avšak "pravá láska se nikoho na svolení neptá" a tak i Robert podléhá své lásce. Jenže Isabellina rodina, především matka a bratři, jsou schopni udělat cokoliv, aby neztratily nic ze svého společenského postavení a "zprznění bílé ženy černochem" je jeden z nejodsuzovanějších činů.

Isabelle tak ztrácí své dětské iluze a ocitá se na pokraji dospělosti, kdy se musí osamostatnit a začít nový život, který aspoň trochu může zmírnit její bolest nad ztrátou životní lásky, rodiny i víry a naděje. Teď na konci života jí zbývá jen celou tuto kapitolu uzavřít.

Dorrie vyrůstala v moderní době, přesto i ona zažívá předsudky společnosti. Trápí se se svým synem, který se dostává do jednoho průšvihu za druhým, trápí se s bývalým manželem a nevěří žádnému muži, i když se zdá, že jeden muž by v jejím životě přeci jen mohl být.

V knize se prolínají střídavě obě linie. Ještě nikdy jsem snad nečetla knihu, kde by se pasáže z minulosti a současnosti tak elegantně střídaly. Přechod z jedné roviny do druhé proběhl vždy tak, že jste po celou knihu neztrácely přehled. Obě postavy jste si museli zamilovat, Isabelle si prožila tolik bolestivých zkušeností, o to více jí však posílily. Sledovali jste její vývoj od mladičké naivity, přes bolestivé poznání až do smíření. Kdybych někdy chtěla poznat osobně nějakou postavu, jistě by to byla zrovna Isabelle. Dorrie je také příjemná a zajímavá postava, která během cesty dochází díky Isabelle k mnoha poznáním. I Robert byl okouzlující, Isabelle leckdy nechápala jeho odtažité chování, on se však snažil jen správně rozhodnout mezi srdcem a rozumem, neboť dobře věděl, co zlého se může stát a za to má můj obdiv.

Celá kniha je neskutečně krásná. Plna lásky, něžné romantiky, strachu, bolesti, poznání, předsudků i odpuštění. Při jejím čtení jsem ani nebrečela, jen se zatajeným dechem četla a cítila tolik nepopsatelných emocí. Není to žádný romantický kýč, a ačkoliv je plná smutku není to žádný srdcebol, veškeré události jsou předkládány smířeně a dospěle a o to více si tato kniha zaslouží pozornost.

Mrazí mě při představě, že autorka své dílo psala podle rodinné historie. Nechci ani věřit, že se jedná o debutové dílo, protože to co nám v něm autorka předvedla si zaslouží obdiv. Je těžké napsat knihu, která vzbudí emoce, ale nesklouzne do sladkobolu nebo klišé a tato kniha to dokázala. Chystá se prý i natočení filmu, na jednu stranu jsem na to velmi zvědavá, na druhou se bojím, že film nedokáže věrně přenést pocity, které ve mě kniha vyvolala.