Nedělní chvilka poezie 3
Třetí setkání s poezií. Trošku se zpožděním, ale přeci jen školní povinnosti jsou školní povinnosti :) Tentokrát opět na Vaše přání dva oblíbení autoři. Oba zemřeli v raném věku a i přes svůj mladý věk zde zanechali úchvatná (nejen) básnická díla. Pojďme se tedy na ně podívat...
JIŘÍ WOLKER
Člen Literární skupiny a Děvetsilu. Tvůrce poetické a tzv. proletářské poezie. Psal také pohádky, například pohádka O milionáři, který ukradl slunce, i když podobně jako u bratří Grimmů, i zde se dá o názvu pohádka polemizovat, ale určitě stojí za přečtení. Zemřel v nedožitých 24 letech na tuberkulózu, s kterou se potýkal celý svůj život.
Jiří Wolker-Devětsil
Já mám sílu,
ty máš sílu,
sdružíme se v Devětsilu.
A tam ty a já a my
budeme dělat programy.
Jiří Wolker-Park
Jsem zelený šátek
a suším se na šnůrách šedivých domů.
Chodívá ke mě moc lidí
a já jsem rád tomu,
alespoň každý z nich vidí
trávu, kvítka, pár stromů.
Jsem sice chud,
však ze všech jsem obejmut.
Děti a chůvy
mě nepomluví,
stařenky, bábovky z písku a lavičky v křoví
každý den mi ráno poví:
"Parku, my tě máme rády,
to je dobře, že jsi tady!"
A já si tu tiše ležím,
vždycky kousek slunce utrhnu si,
město ať si zarámusí,
já do nebe nepoběžím,
na to jsou stráně a lesy,
ty nebi se na paty věší,
já tu mám službu
říct: "Dívenko, ty, co čteš knížečku v růžových deskách,
tak se smál,
když se za tebou ohlídal,
a ty, ženo, která sis trochu sedla,
myslím, aby ses už zvedla.
Za chvíli je poledne, on bude mít hlad,
můžeš si mě dát
trochu do polévky, trochu do očí.
a suším se na šnůrách šedivých domů.
Chodívá ke mě moc lidí
a já jsem rád tomu,
alespoň každý z nich vidí
trávu, kvítka, pár stromů.
Jsem sice chud,
však ze všech jsem obejmut.
Děti a chůvy
mě nepomluví,
stařenky, bábovky z písku a lavičky v křoví
každý den mi ráno poví:
"Parku, my tě máme rády,
to je dobře, že jsi tady!"
A já si tu tiše ležím,
vždycky kousek slunce utrhnu si,
město ať si zarámusí,
já do nebe nepoběžím,
na to jsou stráně a lesy,
ty nebi se na paty věší,
já tu mám službu
říct: "Dívenko, ty, co čteš knížečku v růžových deskách,
tak se smál,
když se za tebou ohlídal,
a ty, ženo, která sis trochu sedla,
myslím, aby ses už zvedla.
Za chvíli je poledne, on bude mít hlad,
můžeš si mě dát
trochu do polévky, trochu do očí.
Jiří Wolker-Věci
Miluji věci, mlčenlivé soudruhy,
protože všichni nakládají s nimi,
jako by nežily,
a ony zatím žijí a dívají se na nás
jak věrní psi pohledy soustředěnými
a trpí,
že žádný člověk k nim nepromluví.
Ostýchají se první dát do řeči,
mlčí, čekají, mlčí,
a přeci
tolik by chtěly trochu si porozprávět!
Proto miluji věci
a také miluji celý svět
Jiří Wolker-V parku před polednem
Po zelených trávnících bílé prvosenky připlouvají,
plachetní lodi vezou modrý den,
u domků z písku děti jej rozdávají
celému parku, který je městem obklopen.
I já jsem ještě dnes dítě.
A mohu všechno mít rád,
ještě dnes a ještě zítra snad
kvetoucí modlitbou vykoupím bolesti kamenných domů.
Ale i modlitba tvrdne jak zrající jablko v haluzích stromů.
Pozítří
to budou už dospělé oči, co lásku v prsou mi rozjitří,
Stanu se mužem
a vojákem.
Voják modlí se bodákem.
VÁCLAV HRÁBĚ
Představitel beatnické generace v Československu. Jeho básně byly ovlivněné jazzovou a bluesovou hudbou. Některé jeho básně byly také zhudebněné. Zemřel tragicky v pouhých 24 letech a nikdy se tak nedočkal knižního vydání své tvorby.
Václav Hrabě-Ukolébavka
Je březen Černé nebe nad městem
voní deštěm
Ještě jednou to všechno spočítám
Aspoň jednou ještě.
Procenta ztrát procenta smutku
procenta štěstí
to co jsem dostal
to co jsem vyhrál
to co jsem propil
to co jsem ztratil po cestě
to co jsem získal poctivě i nepoctivě
Plnoletost i špatnou pověst
papírovou zlatku
po strýčkovi ve vestě
strýček byl legionář válčil na Piavě
a byl tak poctivý
že když se vrátil
neměl práci
Zato měl hodnou ženu na rukou tetování
a smysl pro legraci
A k stáří
rakovinu
Po celý život nenáviděl válku a všechnu její špínu
On byl z těch lidí co poletí do vesmíru
A já
nezdárný synovec
zrozený za války vychovaný v míru
před očima kruhy jak smuteční pásky
nemohu spát
v této černé noci
Počítám na prstech
metály života a šrámy z naší lásky
A ty spíš
a možná se ti zdá něco tak krásného
že na to do smrti nebudu mít
Dobrou noc
Jsi krásná i když spíš
dobrou noc
Je slyšet jak přichází den
Pomalu jako by se vracel z flámu
Bloudí
ulicemi hospod a chrámů
Teď zívá
Zastavil se na rohu
Spi
Já nemohu
zrozený za války vychovaný v míru
před očima kruhy jak smuteční pásky
nemohu spát
v této černé noci
Počítám na prstech
metály života a šrámy z naší lásky
A ty spíš
a možná se ti zdá něco tak krásného
že na to do smrti nebudu mít
Dobrou noc
Jsi krásná i když spíš
dobrou noc
Je slyšet jak přichází den
Pomalu jako by se vracel z flámu
Bloudí
ulicemi hospod a chrámů
Teď zívá
Zastavil se na rohu
Spi
Já nemohu
Václav Hrabě-Variace na renesanční téma (zhudebněná)
Tato zhudebněná báseň je moje oblíbená. Mohu ji poslouchat pořád dokola. A co vy, jak se Vám líbily dnešní básně? Těšíte se na nedělní speciální Nedělní chvilku poezie? Náměty, nápady, tipy cokoliv piště na mail bastera@seznam.cz
Zdroje:
Jiří Wolker. Dnešek je jistě nesmírný zážitek. Vybral, uspořádal a ediční poznámku napsal Radim Kopáč. Praha : Protis, 2006.
Pegasovo poučení. Antologie české poezie 1945-2000. Uspořádal Petr A. Bílek, Miroslav Huptych, Jan Macháček a Vladimír Pistorius. Praha : Paseka, 2002. (doporučuji půjčit!)
Obrázek Wolker
7 komentářů
Write komentářůBásně se mi moc líbily! Hlavně ta poslední. Je krásná. :)
ReplyPrvní, co mě napadlo, když jsem uviděla nadpis tvého článku: ,,To ten týde tak rychle utekl?" To víš, jak jsou prázdniny, člověk zapomíná i na to, jaký je den. :D
Nevím proč, ale walker mi přišel vždycky hrozně hustej. Navíc obdivuju, že i přes to, jak krátce žil, se tak proslavil. Některé jeho básně a balady jsou hodně dobrý. :-)
ReplyJj je nádherná! Jůů to už toho nemohla tak dočkat, co? :D Ne trošku jsem v tom udělala chaos, ale teď v neděli bude klasicky neboj :)
ReplyTo ano, většina zná jen ty jeho neznámější proletářské básně, ale mě se líbí spousta dalších od něj :)
ReplyJá teda na poezii moc nejsem, ale Hraběte miluju! :)
ReplyJá do teď taky nebyla, ale teď jak každou chvilku něco čtu a hledám do Nedělní chvilky, tak se mi to začalo líbit a navíc takovéhle autory mám opravdu ráda!
ReplyBěž nenapsal toho tolik, ale některé stojí za to! Mě právě štve, že všichni znají od Wolkra jen Těžká hodina a podobně a přitom i ty ostatní jsou skvělé :)
ReplyDěkuji za všechny komentáře :)