Se setměním přichází Hon

Když mi přišla nabídka na reading copies knihy Hon, váhala jsem. Spojení young adult dystopie s upíry v hlavní roli zněla naprosto šíleně. Obzvlášť pro někoho, kdo se jinak vyhýbá upírům seč může (promiň Dráculo, Ty jsi výjimka). Nakonec jsem si řekla, že to zkusím. Aspoň budu vědět, co na tom všichni mají. Rozhodně jsem nečekala, že mě kniha zaujme a já kvůli ní přijdu dvakrát pozdě do práce. Ale stalo se. Skrývat se ve světě, kde nemůžete projevit žádné emoce a kde sebemenší chyba znamená smrt, rozhodně není procházka růžovou zahradou. Spíš červenou, pořádně krvavou. Protože Vaše krev je to, po čem oni touží.

75%




Gen nemá zrovna lehký život. Musí přežít ve světě, kde ho každá maličkost může stát život. Je totiž jedním z posledních žijících glupanů. Glupani jsou lidé jako my, jenže jich už moc nezbylo. Ti, co přežili, se musí skrývat ve světě "lidí". Nenechte se zmást, tito "lidé" si sice říkají lidé, ve skutečnosti jsou však něco jako upíři. Mají špičáky, nedávají najevo žádné emoce, nemají husí kůži, nejsou cítit, nesnesou sluneční paprsky a glupaní maso je pro ně největší pochoutka. Chce-li glupan přežít, musí se naučit v tomto světě žít tak, aby ho nikdo nepoznal. Tak to dělá i Gen. Všechno by šlo hladce, kdyby se po dlouhých deseti letech nerozhodlo v Paláci o uspořádání Honu na glupany, "chovaných" v tzv. Kopuli. Co glupan nechtěl, Gen byl vylosován jako jeden ze "šťastných" výherců. Nemůže si sebou vzít žádné ze svých potřebných věcí (holení, vodu ani mýdlo). Nastává tak jedna z nejtěžších zkoušek. Podaří se mu skrývat své pravé já? Spolu s ním je vybrána i Záře, dívka, která se o Gena až příliš zajímá a která v něm vzbuzuje emoce, které ho mohou stát život. Bude Záře jeho pomoc nebo zkáza? Jak se Gen vyrovná s pocitem, že za skleněnou kopulí žijí další glupani, kteří jsou stejní jako on? Pomůže jim nebo si bude chtít zachránit jen svůj krk? Gen musí jednat rychle, neboť přichází tma. A s tmou přichází smrt...

Jestli Vás předchozí řádky odradily, tak se nebojte. Zní to dost šíleně, ale autor vytvořil opravdu zajímavý svět. Svět, ve kterém glupani znamenají ohrožený druh, který Palác zkoumá a mylně si vysvětluje jejich chování. Např. to, že glupanům neubližuje sluneční světlo, považují za opožděný vývoj, který je činí pomalejšími a hloupějšími. To je to, co mě na této knize tak zaujalo. Svět, který je opravdu velmi dobře propracovaný. Ano, trošku mě zaráželo, že "lidé Gena nepoznali, protože si myslím, že tak jak byli popsáni, by ho poznali hned. Minimálně při přípravě na Hon, kde k tomu nebylo daleko.

V tomto světě nemají "lidé" jména. Nazývají se podle toho, kde se nachází, v které řadě a lavici sedí apod. My je poznáváme díky Genovi, který si je pojmenovává podle svých vlastních pravidel. Setkáváme se tak třeba se Září, jejíž vlasy mu připomínají uhlíkovou záři, Tlusťochem, Vychrtlíkem, Květovanou apod. Někdo psal v recenzi, že mu překlad jmen nesedí, ale mně se právě líbí. Znějí sice opravdu divně, ale zároveň dokonale vyjadřují svět "lidí" a skryté emoce hlavního hrdiny.

Gena jsem si oblíbila. Jeho pocity, které nemohl projevit veřejně, pouze vnitřně, jeho strach, osamělost, rozhodování i váhání nad tím, zda má zachránit pouze sebe nebo i ostatní. Není dokonalý, několikrát se málem prozradí a některá rozhodnutí nejsou nejmoudřejší. Ale takové hrdiny já mám ráda, jsou mi blízcí, jsou obyčejní a dělají chyby tak jako my. Ostatní postavy poznáváme jen tak zběžně a věřím, že v dalších dílech se s nimi seznámíme blíže. Především až příliš chytrá a dokonalá Záře nebo Sisy a Epap, glupani z Kopule, mě zajímají blíže.

Kniha je velmi čtivá. Prvních pár stran máte sice trochu problém se zorientovat, ale brzy Vám autor vše vysvětlí a vy jen hltáte, abyste se dozvěděli další informace. Zhruba od poloviny jsem se opravdu nemohla odtrhnout, až jsem dorazila pozdě do práce. Jedná se o žánr young adult a je tu mírná podobnost s knihou Hunger games, avšak i tak autor dokázal vytvořit vlastní a originální svět. Přiznám se, že mě víc bavily ty části, kdy se Gen snaží přežít a uvažuje nad tím, co dělat, aby se vyhl Honu, než poslední akční část, která dle mého proběhla příliš rychle a akčně. Samotný závěr je rozhodně převapující a autor poslední větou zaťal ránu do duší všech, kdo neradi čekají na další díl.

Shrnutí

Young adult kniha, která mě velmi mile překvapila, především díky zajímavě vytvořenému originálnímu světu a drobných zajímavých detailů. Občas trošku přitažené za vlasy, např. jak se tak dlouho dařilo Genovi skrývat, když by ho "lidé" museli dávno poznat. Zmatený začátek, který s postupujícími stránkami začíná dávat smysl. Velice čtivé, ačkoliv první dvě třetiny nejsou tolik akční, spíš zajímavé. Naproti tomu konec je celkem akční a pokud trpíte depresí z neukončených konců, raději si počkejte rovnou na druhý díl. Doporučuji všem, koho moje recenze neodradila, i těm, kteří by jako já za normálních okolností po takové knize nesáhli. Občas se vyplatí udělat osvěžující změnu.


Andrew Fukunda. Hon. Praha : Fragment, 9.4.2014. 304 stran.
Za reading copies děkuji nakladatelství Fragment, kde můžete knihu zakoupit.