Čteme Esej o tragédii: Ukázka
V rámci společného čtení knihy Esej o tragédii od nakladatelství Host je nutné zveřejnit ukázku z knihy. Dlouho jsem vybírala tu správnou. Takovou, která vyjádří pocity z knihy a zároveň neřekne moc. Tahle ukázka je sice už z druhé poloviny knihy, ale přijde mi úžasná a výstižná.
Duncan moc dobře věděl, co Tim uvedl do pohybu. Proč jen neexistuje nějaké velké červené světlo, které by se rozblikalo, kdykoli se někdo rozhodne špatně, nebo v tomto případě přímo katastrofálně? Nějaké varování, které by člověka upozornilo, že by se měl včas zarazit a svoje rozhodnutí přehodnotit. Cítil se tak sklíčeně, že by všechna cédéčka nejraději vyhodil z malého kulatého okénko a nadobro na ně zapomněl. Jednou už si to prožil, tak proč se k tomu vracet? Prodělat to celé znovu bylo poslední, co potřeboval. Jenže bylo pozdě a Daisy už spala, takže ho nic nerušilo. Slyšel Timův chraplavý hlas, jak mu děkuje, že poslouchá. Nechtěl ho znovu zklamat. To už jednou udělal.
Zdroj druhé fotky Nakladatelství Host
6 komentářů
Write komentářůAchjo... proč já chci skoro každou knihu, kterou u tebe na blogu uvidím?!
ReplyMožná proto, že jsou všechny prostě krásné a dobré?
ReplyUž ji mám objednanou k narozeninám, nemohu se dočkat, protože přesně tento typ příběhů mám ráda. Tak snad mi Esej sedne
Minimálně mi ozdobí knihovničku
ReplyMůžu prozradit, že mně se opravdu líbila, není to to nejlepší z celosvětové literatury, ale milý a krásně napsaný příběh
ReplyTaky asi budu dlouho vybírat ukázku.
Ta kniha je úžasná, jsem sice teprve v první čtvrtině, ale čte se to skoro samo. 
ReplyČte se sama a je moc hezká a příjemná, jasně není to žádné dílo opěvované dalších x let, ale mile mě překvapila
ReplyDěkuji za všechny komentáře :)