Lístky vlají ve větru z místa na místo

Člověk by řekl, že útěkem všechno dobře skončí, ale opak je pravdou. Naše malé Květy z půdy (Virginia Andrewsová) se z půdy sice dostaly, ale nastává pro ně další těžká životní etapa: vyrovnat se se svým osudem. Že to není nic lehkého, napovídá název sám. Cathy, Chris a Carrie se totiž stávají Lístky ve větru a vlají z místa na místo, dokud nenajdou to správné místo v životě.

Lístky z půdy navazují přesně tam, kde první díl skončil. Děti nastupují do autobusu na Floridu, kam chtějí uprchnout z děsivého Foxworth Hallu. Jenže osud má pro ně jiné plány. Carrie se v autobuse následkem arzeniku z koblih udělá zle. Naštěstí se jich ujme černoška Henny, která donutí řidiče změnit směr a odvézt děti k jejímu doktorovi. Doktor Paul Sheffiled se dětí hned ujme a postará se nejen o Carrie, ale i o Chrise a Cathy. Je mu teprve čtyřicet let a je osamělý, přišel o ženu i o syna, a tak jsou pro něj děti darem z nebes, který mu byl seslán, aby ukončil jeho samotu. Chris a Cathy zprvu váhají, ale nakonec přijímají nejen ubytování a stravu, ale také laskavou náruč, která jim ve Foxworth tolik chyběla. Avšak stále se nemohou vyrovnat s láskou, kterou k sobě navzájem cítí. Cathy ví, že to není správné a snaží se bránit Chrisově lásce, ale Chris je stále zaslepený nenaplněnou láskou k matce a Cathy se jí tolik podobá...

Brzy Chris odchází studovat medicínu, Carrie je přijata do soukromé školy kousek dál a tak Cathy zůstává sama u Paula a věnuje se baletu. Sní o vášnivé romantické lásce a stále hledá někoho, kdo by byl schopný ji jí dát. Možná by bylo lepší na vše zapomenout a žít dál, ale Cathy nedokáže přestat toužit pomstě. Po pomstě, která stojí plno bolesti, touhy, zklamání a tragédií. A Cathy je ochotná udělat téměř cokoliv, aby jí dosáhla...

Lístky ve větru přesně navazují tam, kde Květy z půdy skončily. Ačkoliv se jedná o příběh stejných postav, jsou Lístky ve větru jiné. Květy z půdy se odehrávaly na jednom jediném místě, kdežto teď spolu s Cathy procestujeme kus Ameriky i část Evropy. Také dějově je tento díl rozhodně pestřejší a časově obsáhne zhruba patnáct let. To je zároveň i trochu mínus oproti prvnímu dílu. Děj je totiž tak pestrý, až se mi místy zdál už zbytečně nastavovaný a překombinovaný, především ke konci, avšak ani to mi nebránilo v úžasném čtenářském zážitku. Virginia Andrews totiž umí dokonale vytvořit atmosféru obyčejnými detaily, které vám příběh i postavy přiblíží víc než sáhodlouhý popis.

Také postavy jsou hlavním tahounem tohoto dílu, ačkoliv se více prostoru věnuje Cathy, občas pronikneme i ke Chrisovi a Carrie. Na všech postavách je vidět vývoj. Chris je moudrý mladý muž, který netouží po pomstě, ale po úspěšném studiu a po Cathy. Je pro ní ochoten udělat cokoliv, ačkoliv je to pro něj velmi bolestivé. Carrie si prochází vývojem od rozmazlené ukřičené malé holky v mladou dámu, která si však po odchodu Coryho stále připadá neúplná a nešťastná.

Největším vývojem prochází právě Cathy. Z touhy po svobodě a strachu o Carrie se postupně stává touha po pomstě. Její mysl zcela pohltí chuť pomstít se své matce. Nedokáže se vyrovnat se svým osudem a nechá se pomstou doslova požírat. Touží se stát balerínou, aby dokázala matce, že i bez ní dokáže být nejlepší. Spolu s ní zažíváme vrcholy i pády. Její touha po tom být milována a zapomenout na lásku ke Chrisovi ji táhne od jednoho muže k druhému a přináší chvíle radosti i bolesti.

Ačkoliv tento díl už pro mě nebyl tolik emotivní a ke konci už zbytečně trochu natahovaný, stejně jsem se nedokázala odtrhnout. Autorka přesně ví, kdy má přijít další zvrat, který nás probudí z chvilkového klidu a opět nás donutí číst a číst. Občas jsem měla problém pochopit chování Cathy, ale vždy, když jsem si uvědomila, čím si prošla a jak marně se snaží z každého dostat lásku a uznání, kterého se jí od matky nedostalo, hned jsem pocítila lítost a pochopení. Doporučuji všem, které stejně jako mě zasáhly Květy z půdy a osud jejích obyvatel jim není lhostejný...