RC recenze: Než jsem Tě poznala (Myes, Jojo)

22:03:00 10 Comments A+ a-

Autor: Myes, Jojo
Název: Než jsem Tě poznala
Originál: Me before you
Jazyk: český jazyk (org. anglický)
Překlad: Lucie Mikolajková
Žánr: romantika, ze života
Nakladatel: Ikar
Rok vydání: 06/2013 (org. 2010)
Počet stran: 408


Anotace

Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud.
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivní Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise…

Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje
 (z webu Bux.cz)

Toužíte po romantice, ale neláká Vás červená knihovna typu Danielle Steel? Nebojíte se i smutných knih o lásce, životě a nemoci? Líbila se Vám kniha Hvězdy nám nepřály? Pak je tato kniha přesně pro Vás!

Recenze na knihy jako je tato se píší velmi těžce. Na jednu stranu se bojíte, že prozradíte příliš mnoho a připravíte tak čtenáře o to hlavní a nejvíce emotivní, na druhou, že prozradíte příliš málo a kniha tak proletí kolem čtenářů bez povšimutí. Což by byla opravdu škoda, neboť tato kniha si pozornost zaslouží. Po přečtení Hvězdy nám nepřály jsem si myslela, že mě již letos žádná kniha tolik nesebere, ale to jsem se šeredně pletla. Než jsem Tě poznala mě sebrala o to více, že mi svým námětem byla velmi blízká. Každého, kdo v rodině zažil někoho nemocného či invalidu, by kniha poznamenala o hodně více. Tato kniha je především o lásce, ale nečekejte červenou knihovnu ani stránky plné vášně. Jde o více, řeší otázku života a smrti, otázku života, kdy jste závislí na ostatních a nemůžete nic dělat, otázku toho, zda můžete svou smrtí pomocí lidem, na kterých Vám záleží, lépe žít...

Louisa Clarková je obyčejná dívka, která se ráda výstředně obléká. Již několik let pracuje v kavárně, chodí s přítelem Patrickem, který je posedlý sportem a zdravou výživou a jejich vztah je takový nemastný neslaný. Z vydělaných peněz živí celou rodinu včetně své sestry, v jejímž stínu celý život žije. Její život není nikterak zajímavý ani dokonalý, ale nestěžuje si. Vše se změní ve chvíli, kdy jí šéf oznámí, že kavárna končí, a Lou se tak ocitá bez práce. Po několika neúspěšných (a celkem vtipných) pokusech najít si novou práci, přijme místo asistentky muže na vozíku. Na půl roku a hlavně se skvělým platem. Je jí sice divné, že vybrali zrovna jí, bez žádné praxe a zkušeností, ale ani na chvíli jí nenapadne, že tahle práce změní celý její život.

Muž na vozíku je Will. Je to kvadraplegik, což znamená že je ochrnutý. Dříve byl plný života, užíval si luxusu a o budoucnosti moc nepřemýšlel. Po nehodě, která ho připravila o vládu nad svým tělem, je bez šťávy, bez života, protivný, nemá sílu ani chuť se o něco snažit. Neskutečně mi připomínal mého dědu, přesně takový byl, štvalo ho vše, co si nemohl udělat sám a že nás musí prosit o to mu s něčím pomoci, pak si zase ze zoufalství navymýšlel první poslední, co chce, aby jsme udělali, přesně takový byl Will a rozhodně to Louise ze začátku vůbec neulehčoval spíše naopak. Jejich vzájemné bojování mě leckdy dostalo smíchy do kolen. Postupně si na sebe zvykli a Lou začala mít tuhle práci i mrzouta Willa ráda. Jenže nic není tak růžové. Nechtěně vyslechne rozhovor Willovy matky a sestry a dozví se, že práci na půl roku dostala proto, aby Willa rozveselila a donutila ho tak rozmyslet si jeho přání na asistovanou sebevraždu. Rozhodne se, že udělá maximum proto, aby Will pochopil, že i s ochrnutím se dá žít...

Snad Will dokázal vycítit drobnou změnu v tlaku mých prstů na své kůži, nebo byl možná jen citlivější vůči náladám lidí kolem sebe. Ale otevřel oči a zahleděl se do mých. Nastalo krátké ticho, a pak Will s kamennou tváří pronesl: "Hlavně mi neříkej, žes mi oholila obočí."

Dozvěděla jsem se, že kniha čerpá inspiraci z reálného příběhu o mladém hráči ragby, který po nehodě zůstal ochrnutý a přesvědčoval rodiče, aby ho vzaly do Švýcarska na asistovanou sebevraždu. Sama autorka má v rodině někoho, kdo se bez cizí pomoci neobejde a tak se rozhodla napsat knihu o otázce kvality života postiženého i lidí kolem něj. Kniha je psána z pohledu Louisy, ale střídají se i pohledy Willovy rodiny a ošetřovatele. Máte tak možnost poznat jak Willova nemoc zasahuje do života jiných a proč jim Will svým odchodem chce dopřát klid.

Tato kniha je neuvěřitelně silná a je napsaná opravdu skvěle. Prvních několik desítek stran se smějete od ucha k uchu Louise i jejímu, z počátku marnému, boji s protivou Willem. Postupně se však dostáváte hlouběji do duše všech a k podstatě problému až se několikrát přistihnete, že Vám slzy promáčeli čtvrtinu stránek. Pro všechny, ale především pro někoho, kdo má někoho blízkého v podobné situaci opravdu velmi emotivní kniha, jež ukazuje téma, o kterém se běžně nemluví...

Závěrečné hodnocení

Co víc říct. Kniha o životě, lásce a smrti, která je tak silná, krásná i krutá, jak jen někdy může život být. Pro mě jasných pět hvězdiček.

Děkuji za recenzí výtisk nakladatelství Knižní klub, kde také můžete knihu zakoupit.


Zdroje: obrázek 1, obrázek 2 má výroba

10 komentářů

Write komentářů
Kane
AUTHOR
úterý, července 02, 2013 delete

:)) Tuhle knížku jsem chtěla na recenzi, ale bohužel jsem ji nevyhrála. :/ Moc mě to mrzelo. Strašně mě zaujala a ten nápad se mi líbí. Snad se k ní tedy někdy dostanu alespoň díky knihovně, nebo si na ni snad našetřím, protože určitě stojí za to, abych ji měla doma. :)

Reply
avatar
Charrlie
AUTHOR
úterý, července 02, 2013 delete

Moc často nedělám, aby mě knížka zaujala jen podle obálky a názvu, ale u téhle se to podařilo. Asi se ze mě stává romantik. Každopádně tahle příjemná recenze mě jen a jen přesvědčila o tom, že jsem udělala dobře a nemít doma zhruba tak miliardu knížek z knihovny a kdybych nejela za pár dní na tábor, tak si ji běžím sehnat. Bude muset počkat, chudinka. Ale... doopravdy bych si ji ráda přečetla :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
úterý, července 02, 2013 delete

Určitě si přečti. Budu ráda, když dáš pak vědět, jak na Tebe působila :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
úterý, července 02, 2013 delete

Já jsem nejdřív vůbec nečekala, že bude ta kniha tak silná, myslela jsem si, že to bude klasická romantika a úplně mě to dostalo. Až se k ní dostaneš, určitě přečti a dej vědět! :)

Reply
avatar
Kane
AUTHOR
čtvrtek, července 04, 2013 delete

Pokusím se to udržet v hlavě. :D Ale určitě budu psát recenzi. Spíše je otázka, kdy se k té knize vůbec dostanu.. :/

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
čtvrtek, července 04, 2013 delete

Já doufám, že pokud možno brzy :)

Reply
avatar
Infinity
AUTHOR
čtvrtek, července 04, 2013 delete

Tak tahle kniha musí být úžasná, určitě si ji v blízké době musím přečíst! :-) Moc povedená recenze.

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
čtvrtek, července 04, 2013 delete

Děkuji :) Možná na ní mám trošku neobjektivní názor, protože mi byla tak povědomá, ale vážně mi přišla úžasná.

Reply
avatar
pondělí, listopadu 11, 2013 delete

tak mám dočteno. přečteno v jednom zátahu. brečela jsem jako želva, což už se mi u knihy strašně dlouho nestalo. u filmu je to něco jiného, ale tohla byla síla. možná je to i tím, že mě "tadyty věci" hrozně děsej. představa, že by se něco takového mohlo stát mně nebo mým blízkým...

Reply
avatar
Madietta
AUTHOR
čtvrtek, listopadu 21, 2013 delete

Jakožto překladatelku téhle krásné knihy mě každá takováhle kladná reakce moc potěší. A možná vás zase potěší, že za tři týdny bude na pultech další kniha od Jojo Moyesové, Poslední dopis od tvé lásky, která je přinejmenším stejně dobrá jako tato.

Reply
avatar

Děkuji za všechny komentáře :)