Muž jménem Ove se pokouší zemřít
Jistě každý z nás zná nějakého toho staršího mrzouta, který urputně trvá na starých pořádcích a neustále vykřikuje něco jako: „ta dnešní nevychovaná mládež, nic to neumí, jen se fláká”. Takový je na první pohled i Ove, hlavní hrdina knihy Muž jménem Ove, jež je prvotinou švédského spisovatele Frederica Backmana. Frederic je ve Švédsku znám především jako bloger a sloupkař charakteristický lehkým vyjadřováním a laskavým humorem. Stejným stylem je napsaná i kniha o starém mrzoutovi, který si nepřeje nic jiného, než v klidu zemřít.
90%
Ove je postarší pán. Má rád ve věcech řád a pořádek. Je zatrpklý, mrzutý a zklamaný. Přeje si jen, aby lidi dokázali respektovat pravidla a řád. Tyto dvě věci mu pomáhají orientovat se ve světě, kterému dávno přestal rozumět. Počítače bez klávesnice, řadové domy místo lesa a francouzská auta (Ove neuznává nic jiného než poctivý Saab). To jsou věci, které jsou pro Oveho nepředstavitelné. Zrovna tak jako cizinci.
V životě už přišel o vše, na čem mu záleželo. Celé roky poctivě pracoval a najednou už není potřebný. Svůj čas tráví pravidelnými ranními obchůzkami vilové čtvrti. Dohlíží na dodržování zákazu vjezdu do obytné oblasti, zapisuje si SPZ aut, které stojí na 24 hodinovém parkovišti, a plánuje svoji sebevraždu. Až uklidí, zkontroluje topení a vyřídí obchůzky, navrtá hák a konečně se opět setká se svoji milovanou zemřelou manželkou Sonjou. Jenže to by se právě nesměla přistěhovat do vilové čtvrti nová rodina. Otec nemehlo, který neumí ani zacouvat obytným přívěsem a matka drzá těhotná imigrantka Parvaneh. Od této chvíle všechno ztrácí svůj řád. Dokonce i Ove.
Muž jménem Ove je často přirovnáván ke Stoletému staříkovi. Přiznám se, že mě Stoletý staří tolik neoslovil, a proto mohu říct, že jsem ráda, že Muž jménem Ove je jiný. Ano, je plný laskavého humoru, avšak je to spíš jen doprovodný jev, nikoliv hlavní zápletka. Stěžejní téma se týká lidského života, osamělosti, kterou Ove cítí, ačkoliv se kolem něj na jeho vkus pohybuje až příliš lidí. O tom, zda má smysl žít, když už nemáme žádný důvod. O byrokracii a úřednících, mužích v bílých košilích, kteří jen berou a nic nedávají. Postupně se dostáváme pod cynickou a mrzutou slupku a poznáváme Oveho takového, jaký opravdu je.
V protikladu proti tomu stojí Parvaneh jako žena, z nichž čiší radost a chuť do života. Ona a Ove jsou proti sobě jako oheň a voda. Vytáčejí se do nepříčetnosti, avšak přesto si postupně vyšlapují po cestičce porozumění. Nesmím zapomenout ani na kocoura, který se zjevuje, jak se mu zlíbí a má stejně jako Ove svoji hlavu. Chvíli máte chuť se smát Oveho cynickým a ironickým poznámkám, jeho dialogům s kocourem i komickým situacím, do kterých se Ove dostává. V další chvíli zase cítíte jeho smutek, osamělost a zklamání. Postupně poznáváte mladšího Oveho a skládáte střípky, které stvořily toho současného.
To vše nakombinované tak, že toho není ani málo, ani moc, ale tak přesně akorát. Dojemné části nepřekračují hranici mezi únosností a kýčem. Humor se zase drží v laskavé a milé podobě a nespadá do hloupých vulgarit. Konec se zdál být možná trošku sentimentální, ale pro mě byl jen přirozeným vývojem událostí.
Malá cizinka vykročila směrem k němu. Ove si všiml, že to, co prve považoval za vysoký stupeň obezity v oblasti břišní, je ve skutečnosti pokročilé stadium těhotenství.
„Copak to auto řídím já?!“
Ove na ni několik vteřin oněměle zíral. Poté se obrátil na blond mameluka, který se konečně vyprostil z auta a stál s oběma rukama zdviženýma vzhůru v omluvném gestu. Měl pletený svetr a držení těla člověka trpícího akutním nedostatkem vápníku.
„A ty seš kdo?“ chtěl vědět Ove.
„Já jsem řídil,“ oznamoval vesele mameluk.
Měřil přinejmenším dva metry. Ove byl vždycky instinktivně podezřívavý ke všem nad metr osmdesát pět. Ze zkušenosti došel k závěru, že jim krev zkrátka nezvládá dotéct až do mozku.
Shrnutí
Ove je zkrátka příjemným příběhem o životem zklamaném mrzoutovi, který ztratil důvod žít. Jenže sebevražda musí ještě chvíli počkat, osud má Ovemu ještě co vynahrazovat. Ideální směsice dojemných scén s laskavým humorem, který se Vám okamžitě vryje pod kůži. Nečekejte, že po přečtení najdete smysl života nebo že budete vědět, jak zacházet se starými mrzouty. Spíš Vás Ove pobaví, dojme a možná Vám ukáže, že nic není černobílé. Doporučuje 9 z 10 kocourů, ten desátý je totiž starý mrzout a odmítl se se mnou bavit.
Frederic Backman. Muž jménem Ove. Přeložila Jitka Herčíková. Brno : Host, 2014. 336 stran. ISBN 978-80-7491-034-0
Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host.
36 komentářů
Write komentářůOve vypadá geniálně, a já ho mám ráda už teď :D tvá recenze je báječná, a já si knížku píšu na seznam, protože ji musím mít :)
ReplyRecenze se mi moc líbí a kniha jakbysmet. :) Snad si na ni o prázdninách čas najdu. :)
ReplyDěkuji, jsem ráda, oblíbila jsem si ho a proto budu ráda, když si ho oblíbí i ostatní :)
ReplyDěkuji a za Oveho i kocoura budu doufat, že si uděláš čas :)
ReplyRovnako ako Owlie, aj ja nutne potrebujem túto knihu :D Aj ja som sa vďaka prirovnaniam k Storočnému starčekovi Oveho trochu obávala, predsa len, bolo to dobré, ale raz stačilo. Teraz si ma upokojila a vďaka ukážke je mi jasné, že Ove má presne ten typ humoru, ktorý je pre mňa ako stvorený. ;) Skvelá recenzia :)
ReplyOve je proste Ove jsem rad ze se ti taky libi :)
ReplyPřesně tak Ove je prostě Ove, skoro mi bylo líto, že je konec! :)
ReplyDěkuji, snažila jsem se vybrat ukázku, která by přesně charakterizovala ten typ humoru, takže takhle podobně je celá knížka :)
ReplyÚplně úžasná recenze. :-) Oveho mám taktéž v plánu. ;-)
ReplyUž jí mám doma! :) A kdybych neměla, tak si jí po přečtení recenze ihned koupím :) A super výběr ukázky, zvedla mi náladu, děkuju :) Už se hrozně těším, až si knížku přečtu :)
ReplyTuhle knihu si chci precist od te doby, co vysla. Krasna recenze, utvrdila me v tom, ze si knizku musim precist. :)
ReplyNeviem ako ty :D ale to jedlo sa mi zdá lákavejšie ako kniha :D
ReplyDěkuji Zuzi, snad se Ti bude líbit :)
ReplyKrásná recenze a vypadá to i na krásnou knihu! Moc jsi mě nalákala a velmi ráda si ji přečtu, takové příběhy, kdy se z mrzouta vyklube správných chlápek (snad jsem to správně pochopila), jsou moc milé. Už se těším na čtení, pozitivní nálady není nikdy dost. :-)
ReplyDěkuji, jsem ráda, že jsem vybrala správnou ukázku, podobných stylem je psaná celá knížka :) Těším se, co na ní řekneš :)
ReplyMoc pěkná recenze a kniha vypadá vážně moc dobře, budu si ji muset připsat na seznam :-)
ReplyDěkuji, určitě přečti :)
ReplyČekala jsem, kdo to první okomentuje :)
ReplyDěkuji za pochvalu, knížka je opravdu pěkná. No, dalo by se to tak nějak říct, ale to pochopíš, až přečteš ;)
ReplyDěkuji, připiš, Ove si to zaslouží :)
ReplyNa tuhle knížku jsem hrozně moc zvědavá, zatím jsem jí v angličtině nehledala, ale doufám, že ji seženu, protože anotace zní opravdu skvěle. :)
ReplyVěřím, že jí najdeš v pohodě i v angličtině :)
ReplyPekná recenzia a musím povedať, že knžika vyzerá zaujímavo :))
ReplyDokonalá recenze, dostala jsi mě :) příběh vypadá bezvadně, jako spoustu dalších přede mnou a asi i po mně si ji píšu na seznam. :)
ReplyDěkuji :)
ReplyDěkuji, řekla bych, že Ove má radost, že si ho píšeš na seznam, ale to k němu moc nesedí ;)
ReplyJen ať si zachová svůj sarkasmus :))
ReplyTahle knížka mě zaujala v časopisu Neoluxor a jak koukám, zaujala mě právem. Stoletého staříka jsem nečetla, ale v nejbližší době se na něj chystám. Přiznám se, že čím víc stárnu (jako by mi bylo 60 :D), tak tím víc vyhledávám tyhle citlivé příběhy lidského života. A Ove je přesně můj šálek kávy, takže se po něm budu muset poohlédnout :)
ReplyTak jestli chceš něco střízlivějšího tak Ove je skvělá volba, je to takové reálnější, občas je to taky trošku "větší náhoda", ale celkově je to opravdu opravdovější :) Snad ano, Ove by si to zasloužil :)
ReplyHehe rozumím Ti, mám to teď podobně :) Ove je výborný šálek kávy, určitě se poohlédni :)
ReplyHaha :D To je velmi povedená recenze, úplně jsem dostala chuť si knihu přečíst. Svým mrzoutstvím mi Ove trochu připomněl film Gran Torino s Clintem Eastwoodem, ale ten je spíš depresivní než vtipný. Děkuju za tip, určitě stojí za to si ji přečíst :-)
ReplyDěkuji :) Ano, už jsem o tom někde četla, že to někomu přišlo podobné, já ho neznala, koukala jsem na ukázky a možná je tam podobné téma, ale z ukázek mi to zase tak podobné nepřišlo, určitě na něj mrknu :)
ReplyJelikož se mi Stoletý Stařík moc líbil, dala bych šanci i Ovemu. Ono se to může zdát divné, ale já mám ráda staré mrzouty. Já, jakožto jejich pravý opak, si pak s nima náramně užiju, i když se to zdá být paradoxní. :D :) ale vždy je pod slupkou toho starouše hodný člověk. A mě baví je nalézat:)
Replymoc hezká recenze :3
Tak tahle knížka vypadá naprosto úžasně! Už jsem si ji zarezervovala v naší knihovně a těším se, až se mi dostane do ruky. To bude určitě skvělé počteníčko :)
ReplyDíky za zajímavý knižní tip.
ReplyNení zač, já děkuji za komentář.
ReplyDěkuji za všechny komentáře :)