Být Paní Hemingwayová není žádný med
Ernerst Hemingway. Skvělý spisovatel napadne každého jako první. Ale on nebyl jen spisovatel, byl také obyčejný člověk. Manžel, milenec, otec, přítel. A spousta žen se chtěla stát Paní Hemingwayovou. Jenže, jak už to bývá, život s umělcem není vždycky procházka růžovou zahradou. O tom vypráví kniha od autorky Naomi Woodové, kterou vydalo nakladatelství Metafora.
95%
Hadley, Fife, Martha a Mary. Čtyři rozdílné ženy a přeci je něco spojuje. Každá z nich byla Paní Hemingwayovou. A každá věřila, že právě ona bude tou poslední a jedinou. Zamilovaly se do úžasného charismatického Ernesta, avšak doma často zůstávaly s věčně nespokojeným pijanem. Obě tyto tváře Ernest střídal stejně tak jako svoje ženy. Život s ním byl krásný i útrpný zároveň, přesto ho všechny bezmezně milovaly.
S Hadley Richardsonovou strávil Ernest krásných pět let a zplodili spolu syna Bumbyho. Hadley znala Ernesta chudého, ne příliš slavného a hodně mu pomáhala v jeho začátcích. Byla to milá, avšak příliš romantická a naivní žena. Nemohla živého Ernesta udržet, avšak přesto na ní Ernest vždy rád vzpomínal a připomínal ji jejím následovnicím.
„Na prázdninách s nimi byla i Fife, i když tohle léto bylo nevinné. Nic – Hadley si byla jistá, nebo téměř jistá – se mezi nimi nestalo až do konce roku.
Do podzimu. Možná do jara. Jinny jí nechtěla prozradit kdy. Ale nyní jsou z těch dvou milenci a vzpomínka na tři šťastné lidi slunící se v Pamploně je neodvolatelně poškozená, jako když vám někdo úmyslně poškrábe kapotu. Kéž by měl Ernest víc rozumu a všechno to nezahodil. Hadley se usměje sama pro sebe, takhle to zní, jako kdyby byla jedna z těch paniček z příběhů v časopisech, které tak ráda četla, i když Ernestovi by to nikdy nepřiznala.”
Romantickou Hadley zcela zastínila Pauline Pfeifferová zvaná Fife. Mladá, energická a živá dáma. Jistou dobu žili všichni tři spolu pod jednou střechou, než Hadley svolila k rozvodu. Jenže po brzké svatbě se Fife stává osamělou ženou, jejíž nejbližší kamarádkou byla paradoxně právě Hadley. Z energické dámy se stává jiná žena, kterou brzy potká stejný osud, jaký ona připravila Hadley. Ernest se totiž opět zamiloval.
Martha Gellhornová je válečná korespondentka a stejně jako Ernest touží být u všeho, co se děje. Jejich romance se rozvíjí ve Španělsku v době války. Romantickou hudbou jsou jim výstřely a jejich vášeň vzrůstá se stoupajícím nebezpečím. Avšak stejně jako Fife, i ona se brzy stává jen ženou v domácnosti. Ona, dobrodružná povaha, sedí doma na zadku, místo aby byla v centru válečné vřavy. Když zjistí, že se Ernest znovu zakoukal do jiné, je to pro ní v jistém slova smyslu úleva.
Mary Welshová je také novinářka a navíc vdaná. Ale ani to nezbrání Ernestovi, aby ji získal. Och, jak on umí být romantický, dvorný a charismatický. Mary proto opouští manžela i celý svůj dosavadní život, aby zkusila být konečně tou poslední a jedinou. Ačkoliv ho o svatební noci chtěla po jeho vulgárním chování opustit, neučinila to a zůstala s ním bok po boku, od knihy po knihu i od jednoho výbuchu vzteku po druhý, až do jeho smrti.
Každá žena byla jiná a všechny byly jeho. Jak říká Martha: Ernest nikdy nemiloval víc, než byl milován. Stále potřeboval lásku, stále potřeboval novou inspiraci, ale nerad opouštěl tu starou. Nejraději by měl všechny své Paní Hemingwayové pěkně pospolu pod jednou střechou.
Než začnu pět ódy, dovolím si říct, že mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní. Kniha je rozdělená do 4 částí a každá z částí se věnuje jedné manželce. V rámci jedné části autorka stále skáče v čase i prostoru a chvilku mi trvalo, než jsem se přizpůsobila. Po pár krátkých kapitolkách jsem se ale začetla a nechala se unášet příběhem lásky a touhy, ale také zrady, bolesti, smutku a nevyrovnané osobnosti Ernesta.
Autorka knihu napsala jako fikci, ale jak sama uvádí, vychází z reálných pramenů, archivů, knih i vzpomínek manželek. Troufám si říct, že je kniha trochu kontroverzní, ukazuje Ernesta nejen jako skvělého spisovatele, ale také nevyrovnaného despotu, který pro hrubé slovo nejde daleko a pro další láhev alkoholu už vůbec ne. Naomi dokázala úžasně vyjádřit pocity všech postav. Naprosto jsem chápala, proč se do něj všechny ženy zamilovaly, i to, proč, když na ně byl hrubý, neutekly od něj pryč, naopak se o něj snažily bojovat do posledního dechu. Zrovna tak dokázala skvěle vystihnout Ernestovu depresi z toho, že jeho díla se sice skvěle prodávala, ale kritikové mu dávali, co proto. Tak moc se snažil jim zavděčit, až trpěl neustálou depresí a sebelítostí.
Tato kniha pro mě byla obrovským překvapením a skvělým čtenářským zážitkem. Nejen, že byla úžasně čtivá, navíc mi otevřela dveře do světa Ernesta Hemingwaye a té doby. Kdyby byly všechny životopisy zpracovány tak poutavě, možná by školáci nepropadali u maturit.
Woodová, Naomi. Paní Hemingwayová. Překlad Eva Fuxová. Praha : Metafora, 2014. 276 stran. ISNB 978-80-7359-408-4
Za recenzní výtisk velice děkuji nakladatelství Metafora
13 komentářů
Write komentářůDobrá recenze Barčo :) Zajímalo by mě, z jaké části dílo vychází z oněch zmiňovaných knih a vzpomínek manželek a nakolik je to jen fikce. Kór když je kniha poněkud kontroverzní, jak říkáš. Asi bych se neubránila a během čtení se neustále sama sebe ptala. Ale je to opravdu zajímavé zpracování něčího životopisu, s tím jsem se ještě nesetkala (naprosto souhlasím s Tvou poslední větou) :)
ReplyTahle kniha mě láká už delší dobu, protože na ni všude slyším samé chvály a famfáry. Já osobně se přiznávám, že tvorba Hemingwaye nebere, a možná i právě proto se zatím téhle knize vyhýbám. Věřím tomu, že jednoho dne ale jistě přijde její čas :))
ReplyJá jsem zrovna otevřela také vzpomínání spojené s Hemingwayem, leč z pera samotného pana spisovatele - Pohyblivý svátek. Hemingwayovy memoáry, ve kterých vzpomíná na dvacátá léta v Paříži :) Tak su zvědavá, co mě to přinese :-) Díky za recenzi :-)
ReplyTuhle knihu jsem si zamilovala po pár stránkách. Po pár zmatcích a začtení do děje, si mě postavy získali a já se nechala strhnout sílou okamžiku a zvratů. Proto zcela souhlasím s tvojí recenzí a jsem ráda, že se ti kniha líbila :)
ReplyNádherně napsaná recenze. Každou tvou recenzi normálně obdivuju, tohle už je umění to takhle úžasně napsat! :D :-)
ReplyJá nevím, jestli si tuto knihu přečtu, životopisy nejsou můj oblíbený žánr. Ale zase na druhou stranu tato kniha musí být opravdu zajímavá. :)
Moc Ti děkuji za pochvalu, opravdu mě to hrozně těší, dneska je špatný den, takže to obzvlášť zahřeje :) Já životopisy také běžně nečtu, ale tohle bylo opravdu úžasně napsané :)
ReplyIvcca také mě to zajímalo a trošku jsem pátrala a vychází opravdu ze všech možných dopisů, poznámek atd., jen tomu dodala trošku atmosféru a zábavnější styl, ale pravděpodobně většina z toho vychází z reálného základu :)
ReplyJá také nepatřím mezi skalní fanoušky Ernesta Hemingwaye a už dlouho jsem od něho nic nečetla, ale tohle bylo skvělé :)
ReplyKrásná recenze! Životopisy nečtu, ale tenhle vypadá moc zajímavě :-)
ReplyMoc pěkně napsáno. :)
ReplyDěkuji, od Tebe to obzvlášť potěší, protože se to nestává často ;)
ReplyZbožňujem knihy, ktoré sa venujú ženám, ktoré niečo spája a navonok sú pritom od seba úplne odlišné :)
ReplyA keď máme pritom možnosť sledovať ich životy s odstupom času veľa sa dá z toho naučiť a táto recenzia mi iba pridala ďalšiu knihu do wishlistu :) ďakujem! Asi by som sa inak o nej nedozvedela... a ešte k téme, odporúčam tento film ak si ešte nevidela: http://www.csfd.cz/film/281786-hemingway-a-gellhornova/
LadyinBlack
Není zač, myslím, že tahle kniha si opravdu zaslouží přečíst :) A já moc děkuji za doporučení filmu, neviděla jsem, ale dávám si ho do poznámky :)
ReplyDěkuji za všechny komentáře :)