Tereza, jedině Tereza...

11:20:00 by Bastera 15 Comments A⁺ a^-

Myslíte si, že je klasická literatura nudná, nezajímavá a nesrozumitelná? Unavují vás nudné popisy scenérií nebo třeba pařížské kanalizace (nic proti Victore Hugo)? Tak to jste asi nečetli Terezu Raquinovou od Émila Zoly. Brilantní naturalistický román o touze, chtivosti a zločinu, jehož následky hrdiny provází po celý zbytek života. Vraždou to teprve začíná.

95%

Jednoho dne u vdovy Raquinové zaklepe její bratr. Zemřela mu žena a on sám není schopný se postarat o jejich dceru Terezu. Nechá ji vdově a ta se o ní stará skoro jako o vlastní. Paní Raquinová má svého vlastního syna, neduživého a věčně marodného Camilla. Tereza byla vždycky energická, plná života a síly, avšak aby si vedle ní Camille nepřipadal méněcenný, chová se paní Raquinová i k Tereze jako k neduživé a věčně nemocné. Musí ležet v posteli stejně jako Camille, brát stejné léky a chovat se jako tichý a poslušný pacient. To však jen přiživuje Terezinu vnitřní sílu a vášeň. Navenek klidná, tichá a poslušná Tereza se ve vlastních myšlenkách a představách mění v oheň, který spaluje veškerou nudu a šeď jejího života. Je jen logickým postupem, že se paní Raquinová rozhodne své dvě milované hodné ovečky svázat dohromady svazkem manželským. Pro Terezu se nic nemění, dál žije po boku Camilla jako slaměná panenka. Žije si ve svých představách a snech.

A pak se na pravidelném čtvrtečním setkání objeví statný Laurent, Camillův známý. Tereza konečně poznává opravdového přitažlivého muže. Laurent pro ni představuje všechno, co jí v životě dosud chybělo. Laurent zase vidí dokonalou příležitost užít si s milenkou a možný zisk peněz. Začínají se potají scházet. V Tereze se projevují veškeré skryté fyzické touhy a vášeň a Laurent je zprvu překvapený, co se v tiché Tereze skrývá, avšak Tereza ho brzy svou vášní doslova rozpálí. Ach, jak by to bylo krásné, kdyby nad nimi stále nevisela hrozba odhalení. Při dalším vášnivém setkání padne nápad, zdá se, že jen tak lehce proletí kolem, že je to jen povzdech, avšak jednou vyřčené, už navždy zůstane ležet v jejich hlavách. „Kdyby můj muž umřel,” řekla Tereza. Tato věta spustí události, které už nejdou vzít zpět. Z Camilla se stane utopenec a Tereza s Laurentem si už navždy ponesou svůj podíl viny. Myslíte si, že smrtí vše končí? Kdepak. Camille je stále s nimi, visí jim nad hlavami, leží s nimi v jedné posteli a to, co se kdysi zdálo být láskou, je teď těžkým okovem a bolestnou připomínkou krutého činu...

Tereza Raquinová je román, ve kterém nenajdete příliš mnoho dialogů a květnatých vět a přesto, nebo právě proto, vás může dokonale pohltit. Stručné, jasné, syrové věty vás pohání dál a dál, potřebujete vědět všechno, co postavy dělají, jak jednají a hlavně proč tak jednají. Autor se nepouští do žádného rozboru citů, nehodnotí, nesoudí, předkládá realitu, odhaluje zkaženost duše až do morku kostí. Předkládá to dobré i to špatné, obnažuje postavy, svléká je do naha. Představuje postavy skoro jako zvířata, jež jednají pudově a reagují na podněty svého okolí.

Kniha je psaná v er formě a jazyk je na svou dobu velmi dobře srozumitelný. Je strohý a přitom zvládá popsat vše podstatné. Jediné malé mínus vidím v tom, že je někdy styl tak stručný, až Zolovi nezbývá, než některá slova opakovat stále dokola. Možná je to spíš pro to, abychom si je dobře zapamatovali, aby nám pronikly do povědomí a rezonovaly tak dlouho, dokud si neuvědomíme, jak moc se nás týkají.

Zola byl v době napsání tohoto příběhu kritiky odsuzován, nejspíš proto, že nazývá věci pravými jmény a ukazuje lidi takové jaké jsou bez příkras a planých slov. Soudobí kritici se v něm mohli sami dobře vidět. A vidět by se v něm mohli i leckteří lidé v dnešní době. Znuděné paničky vydržované bohatými manželi, manželé svádějící ostré rozvodové bitvy, na tom všem se dá dobře ukázat, jak moc jsme ovládáni pudy.

Tereza Raquinová vyniká především dokonalým popisem lidské zkaženosti a chování lidí, kteří jsou v prvé řadě ovlivňováni pudy, výchovou a svým okolím. Je vidět detailní popis vývoje postav i jejich jednání. Jak se říká: na každou svini se vaří voda a Emile nám ukázal, že naše činy nikdy nezůstanou bez odezvy.

Zola, Emile. Tereza Raquinová. Praha : Oden, 2014. 224 stran. ISBN 978-80-207-1571-5.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Odeon

15 komentářů

Write komentářů

Marmeli

AUTHOR

čtvrtek, září 04, 2014 delete

Zola byl umělcem své doby. Jeho díla mě dokážou neskutečne zdeptat a věřím, že nejsem sama. Potřebuju na jejich čtení náladu. Proto se ke mně Tereza ještě nedostala :D Recenze moc povedená, čím dál se nám lepšíš v psaní, Basterko :)

Simone Sipriano

Veľmi takéto klasické romány nečítam (áno, Chrám matky Božej som odložila po piatej strane, keďže stále sa ešte neskončil úvodný opis), ale toto vyzerá celkom zaujímavo. Nečítala som ani Búrlivé výšiny, no trošku mi hlavná hrdinka pripomína Catherine, tá vraj tiež bola zlá. Asi si aspoň jednu z tých dvoch do dohľadnom čase prečítam. :)

Bastera

Ano, Zola dokáže zdeptat, zatím jsem četla jen Nanu a Terezu, na Zabijáka sbírám odvahu, jak říkáš, potřebuji na ní náladu. Ale tohle mě neskutečně chytlo, bylo to jako droga, potřeba dočíst do konce. Moc děkuji za pochvalu, to opravdu moc ráda slyším! :)

Ano, i zde je trocha popisu, ale jen jako takový doplněk pro představu, rozhodně to nenudí. Ono tady nejde o to, že je zlá nebo není zlá, ale právě spíš o to, co všechno nás ovlivňuje. A určitě si alespoň jednu, nejlépe obě někdy přečti :)

Ivcca

Já mám klasickou literaturu ráda, jen potřebuju být v té správné náladě, abych se do toho pustila :) Ale hned několik mých oblíbených děl je z pera klasiků. Nicméně děj Terezy Raquinové jsem doteď neznala (ano, stydím se :D ) a vypadá to velice zajímavě. Určitě si dílo připíšu na seznam, mohla bych se na něj vrhnout v rámci svého projektu :) Tvá recenze mě opravdu nalákala, takže děkuji!

Práve som prehľadala mamkine knihy a našla som obe časti Búrlivých výšin, tak asi tie dostanú prednosť, keď už ich mám doma. :) Ale trošku ma zarazilo, že z Catherine sa stala Katka... no čo už, je to staršie vydanie. :D

Unknown

Klasika je uplne najmega! Samozrejme ze nie vsetka, napr pri takej Hlava XXII som sa nikdy nedostala dalej nez po 20tu stranu - pre mna je skratka necitatelna :-D Ale milujem Burlive vysiny, Janu Eyrovu, Odviate vetrom atd... Zolu som este necitala ale urcite vyskusam. A inak recenzia opat supeeer - na jednotku s desiatimi hviezdickami :-)

TerraDV

Povedená recenze, dosti jsi mě navnadila. Od Zoli jsem četla už Zabijáka a Nanu a obě knihy se mi líbily, takže i tohle nemusí být špatné XD

Ilona Dolezalova

Doteď jsem knihu neznala ( kromě toho, že ses o knize zmiňovala ve videu), ale zaujalo mě to. Nic podobného jsem asi nečetla, protože podobné knihy čtu jen z výběru kánonu k maturitě. A tam žádné dobrá kniha není, takže se ani nedivím. Recenze je krásně napsaná, hned na začátku mě zaujalo tak vysoké hodnocení. To musela být opravdu skvělá kniha. :)

pátek, září 05, 2014 delete

Klasiku mám moc ráda, jen na ní poslední dobou nemám moc hlavu.,. :-) Zolu konkrétně moc zmapovaného nemám, podle Tvé skvěle recenze se nechám inspirovat alespoň Terezou :-)