Jaká by byla vaše Kniha vzpomínek?
"Víš, mami, já před tím strkat hlavu do písku můžu. Já můžu naprosto ignorovat, co se to se mnou děje, protože většinu času si to nebudu uvědomovat." Tuto větu pronáší hlavní hrdinka Knihy vzpomínek. A bohužel má pravdu. Alzheimerova choroba nezasahuje pouze dotyčného nemocného, který na svojí nemoc zkrátka dost často zapomíná, ale především jeho nejbližší rodinu. Autorka Rowan Coleman sepsala dojemný, ale zároveň tak trochu cynický příběh o nemoci, o partnerské a mateřské lásce i o snáze dohrát předem prohraný zápas s co nejlepším výsledkem.
Claire je teprve čtyřicet, má dvě krásné děti a konečně si může užívat života po boku svého milujícího manžela. Co na tom, že občas na něco zapomene, kdo z nás ne. Jenže to, co je v prvních chvílích k smíchu, se brzy mění v krutou diagnózu: Alzheimerova choroba. Výpadky paměti se horší, činnosti, které dříve byly zcela běžné se mění v nepřekonatelné překážky, známá slova mizí někde v propasti a bohužel její paměť zapomíná i na city, které Claire cítila ke svému manželovi.
Claire si na radu terapeuta začne zapisovat do zápisníku vzpomínky, které ji vytanou na mysli. Do zápisníku si zapisuje všechno možné, co jí zrovna napadne a společně se zápisky ostatních členů rodiny vzniká Kniha vzpomínek. Ta, nejen že pomáhá Claire udržovat vzpomínky pod kontrolou, ale postupně se také stává jediným odkazem, který po Claire zbude.
Edice Inteligentní romány pro inteligentní ženy nakladatelství Domino mě již několikrát příjemně překvapila. Ani tentokrát to nebylo jiné. Jsou knihy, které se ve vás marně snaží vyvolat emoce a pak jsou knihy, které na vás zkrátka hrnou obrovskou vlnu emocí od smíchu až po neuvěřitelný smutek. Kniha vzpomínek je neuvěřitelně emotivní román, který vás rozhodně nenechá chladnými. Alzheimerova choroba je velice nepříjemné onemocnění, které přináší nejen velice smutné chvíle plné beznaděje, ale někdy také neúmyslně komické až ironické situace. Kdo se někdy s tímto onemocněním setkal, ví o čem mluvím.
Je znát, že Rowan Coleman dobře zná téma, o kterém píše a román působí velmi autenticky a surově. K tomu přispívá také to, že ich formu z pohledu Claire střídají kapitoly z pohledu dcery Caitlin i maminky Ruth. Tyto kapitoly jsou prokládány příspěvky do Knihy vzpomínek, které nás pouští daleko do minulosti. Čtenář tak získává celistvý pohled do života rodiny, která překonala již spoustu překážek a nebojí se bojovat do posledního dechu ani tentokrát.
„Koušu se do jazyka, abych jí neřekla, že je kráva pitomá a že moje máma je pořád stejná, že se z ní přes noc nestala živoucí mrtvola bez mozku. Že i při své diagnóze zůstává pořád lidskou bytostí.“
U knih, které jsem v poslední době četla, jsem byla velmi zklamána ze závěrů. Až román Rowan Coleman mě konečně dovedl překvapit. Ačkoliv byl konec trošku přeslazený, byla to zajímavá tečka za románem, který mě zasáhl přímo do srdce. Možná také proto, že jsem se s touto nemocí nepřímo setkala a vím, jak hořko-sladký příběh umí psát.
Rowan Coleman. Kniha vzpomínek. Překlad Zora Šíchová. Ostrava : Domino, 2015. 368 stran. ISBN 978-80-7498-071-8.
Výtisk k recenzi poskytlo nakladatelství Domino.
8 komentářů
Write komentářůTak tahle knížka mě láká. Vzpomínky, to je moje. A takové příběhy... ty vlastně taky. :)
ReplyNaozaj vydarená recenzia. Knihu som nečítala a, priznám sa, som ani o nej ešte nepočula, ale nalákala si ma celkom pekne :) :)
ReplyKrásná recenze! Nejsem si jistá, jestli teď chci prožít takovou dávku emocí. Každopádně zapisuju na svůj to-read list!
ReplySkvělá recenze. Knížku jsem zatím nečetla, ale už jsem ji zaznamenala a teď po přečtení recenze se do ní určitě pustím. Díky :)
ReplyMoc pěkná recenze a kniha mě neustále láká. S přítelemsi prožíváme tu pravou lásku a oba trochu děsí, že si poté nebudeme moc pamatovat. Asi je tento článek oním pomyslným impulzem, který mě vážně donutil jít koupit sešit, do kterého si společně budeme psát. Protože láska ♥ A protože vzpomínky bohužel zeslábnou.
ReplyTak a mám vymyšlený další dárek k Vánocům ;) Super recenze, dost mě nalákala :)
ReplyWow! Úžasná recenze! Hned jsem dostala chuť se do této knihy začíst. Musí být neuvěřitelně silná a dojemná.
ReplyNedávno jsem viděla film Pořád jsem to já. Moc krásně natočený příběh profesorky behaviorálních věd, která onemocněla Alzheimerem, podle skutečné události. Doporučuji a děkuji za tip na knihu :-)
ReplyO všem? Ovšem!
Děkuji za všechny komentáře :)