RC recenze: Finské pouto (Hiltunen, Pekka)

Finské pouto je podmanivě vystavěný psychologický thriller ze současného Londýna. Kniha ve Finsku zaznamenala nebývalý úspěch u odborné i laické veřejnosti.

Finská grafička Lia žije osaměle v Londýně a jen těžko se seznamuje s novými lidmi. Když však poprvé v životě spatří oběť vraždy a potká okouzlující krajanku Mari, její život nabere dramatické obrátky – Mari má výjimečnou schopnost „číst lidi“, vidět v nich víc než ostatní, a proto pracuje v tajemném Studiu na Bankside, které občas bere spravedlnost do vlastních rukou a bojuje proti nebezpečným politikům či mafiánským gangům. Lia spolu s Mari nevěřícně vstupuje do zločinného podsvětí – dokáže včas rozlousknout záhadu, co je Mari zač a proč se s Liou vlastně spřátelila?(z webu Argo.cz)

Lia je Finka žijící v Londýně. Pracuje jako grafička a jako rodilá seveřanka si lidi moc k tělu nepouští. Její celkem osamělý život se změní ve chvíli, kdy poprvé v životě spatří místo vraždy. Neví, proč se jí zrovna tento případ tolik dotkl, ale nedá jí spát. Za nedlouho pozná svoji charismatickou krajanku Mari a pustí jí do svého života víc než kohokoliv jiného. Mari má výjimečnou schopnost vidět v lidech víc než ostatní a to i to, co se lidé snaží často skrýt. Vytvořila si své vlastní Studium, kde spolu s dalšími lidmi pracuje na různých případech, které řeší po svém. Často bojují proti politickým či veřejně známým osobám, na kterých Mari zkrátka něco nesedí. Je Lia pro Mari opravdu jen kamarádka nebo se jí snaží nalákat do práce? Co kdyby jí poprosila, aby jí pomohla vyšetřit případ Bezejmenné oběti, která jí nedá spát? Co za to bude Mari chtít? Jak se to vše nakonec zvrtne?

Tento román není klasickou krimi, dramatická zápletka se sice tu a tam objevuje počas celé knihy, ale opravdový prostor dostává až tak v poslední čtvrtině knihy, kdy nabírá rychlý trošku přehnaný spád. Jak už si začínám u severských autorů zvykat velkou část knihy zabírají psychologické sondy do duší postav. Postupně odhaluje jejich pocity, tajemství a utajované vlastnosti. O Lie se toho dozvídáme více než dost a s postupem knihy se nám také více otevírá i mysl tajemné a záhadné Mari. Po malých kousíčkách se nám tak před očima staví kousky mozaiky osobnosti a vzájemný vztah těchto dvou žen.

Když dorazila do Bankside neměla trpělivost čekat, než spolu usednou.
"Mám návrh," řekla Lia.
Marin pohled se zostřil.
"No? Sem s ním"
"Mohla bys vyšetřit tu vraždu na High Holborn," řekla nakonec s vážným výrazem.
"Vím, že takové pátrání musí být hodně náročné,. Ale ty bys na to měla," pokračovala Lia.
"Jak víš, že policie ve vyšetřování nepostoupila?!
Lia se zarazila. To byla pravda, to nevěděla. 

Nejprve se mi kniha zdála trošku nudná, čekala jsem, kdy se konečně začne něco dít, ale brzy mi došlo, že hlavním cílem této knihy není akce a řešení případu, ale sonda do finské duše žen. A s tímhle pocitem se mi četla kniha naprosto skvěle. Kniha je psaná ve třetí osobě a věnuje se především Lie. Líbilo se mi, že se kniha často zmiňuje právě o Finsku, o tom, jaké jsou finské ženy a tak dále. I dějová linka byla celkem zajímavá, i když mohla dostat víc prostoru. Co mě trošku zklamalo byl konec, na to, že se případem kniha po první tři čtvrtiny zabývala celkem málo, byl konec hodně rychlý, ostrý a prostě tak trošku přepísknutý.

Závěrečné hodnocení

Zajímavý psycho-krimi román, který odkrývá osudy a myšlení dvou finských žen v Londýně. Když budete čekat především dějovou linku, budete zklamáni a kniha se Vám bude znát nudná. Když budete čekat hlavně psychologický podtext, budete zklamáni poslední čtvrtinou knihy, která trošku připomíná scény z akčního filmu. Celkově se však čte kniha dobře a je zajímavým pohledem na myšlení Finek a na vlastní boj proti zlu v podobě podvádění, prostituce, mafiánství, domácího násilí až k vraždě. Dlouho jsem váhala s hodnocením nakonec dávám čtyři hvězdičky. Jsem zvědavá na další díl, na to, co nového, se o těch dvou chladných Finkách dozvíme.