Zbývajících Pět dní

14:31:00 18 Comments A+ a-

Pět dní do osudové události, která zcela změní jejich svět. Posledních pět snídaní s těmi, na kterých jim záleží. Prvotina od spisovatelky Julie Lawson Timmer vypráví dva téměř nesouvisející příběhy dvou neuvěřitelně silných lidí, které spojuje především opravdová láska k jejich rodině, zbývajících pět dní a jedno fórum, kde se setkávají, když nemohou v noci spát. Emotivní a přitom citlivá kniha, která nenechá nikoho chladného, u mě aspiruje na knihu roku.
97%

Mara je žena v nejlepších letech. Díky výchově a obětavé péči adoptivních rodičů se z indického sirotčince mohla pomalu přesunout do úspěšné právnické firmy, pořídit si dům, vzít si muže, kterého miluje a vychovávat s ním adoptovanou dceru Lakshmi. Máte chuť jí závidět? Omyl. Postupem let se Maře stávají podivné věci, které přičítá stresu: zapomíná, je popudlivá a vzteklá. Její vztah s manželem den ode dne uvadá, protože Tom se jí snaží přesvědčit, že to není normální chování, že by si měla zajít k doktorovi, ale ona přeci není nemocná, je jen trochu přepracovaná. Nakonec se však nechá přemluvit a návštěva lékaře přinese šok. Mara si od svých biologických rodičů z Indie neodvezla vůbec nic. Vůbec nic, až na geny. Geny, které ji předurčily život s těžkou a neléčitelnou nemocí - HD neboli Huntingtonova choroba. Choroba, jenž postupně ničí Mařiny neurony a způsobuje ztrátu koordinace pohybů, depresi i celkovou změnu osobnosti.

Mara ví, jak dopadne: v pečovatelském domě, kde sebou bude škubat a nebude poznávat ani svou rodinu. Mara nechce skončit tímto způsobem, chce sama rozhodnout o svém osudu, a tak si stanoví datum. Na své narozeniny následující po jasném příznaku zhoršujícího se stavu. A ten přichází pět dní před jejími čtvrtými narozeninami s diagnostikovanou nemocí. Za pět dní chce Mara odejít z tohoto světa a stihnout vše, co si naplánovala. Jenže čím víc se blíží osudný den, tím více Mara váhá. Mít kolem sebe milující rodinu je přeci skvělé, jenže o to těžší je se s nimi rozloučit. Jak nemoc zamíchá s Marou i se všemi blízkými? Povede se Maře odejít ze života se ctí nebo se rozhodne ještě strávit více chvil se svými nejbližšími?

Na druhé straně je tu Scott, který prožil ne příliš šťastné dětství s alkoholikem v rodině. S manželkou Laurie se již několik let pokouší o své vlastní dítě, ale bezúspěšně. Jeho jediné uspokojení je vyučování na škole, kam také chodí děti z nepříliš dobrých rodinných poměrů. Učí je hrát basketbal a věří, že se mu povede aspoň některému z nich zlepšit život. Tam se Scott setká s Brayem, jehož basketbalové nadání a píli nejde přehlédnout. Pomáhá mu, aby dostal stipendium na univerzitu a mohl mít šanci na lepší život. Jednoho dne za ním Bray přijde s tím, že jeho matka musí na rok do vězení a on tak musí skončit se školou a starat se o svého malého bratra Curtise. To však Scott nechce dovolit a nakonec se mu podaří přesvědčit i Laurie, aby si chlapce na rok nechali u sebe oni.

Od začátku věděl, že je to jen na jeden rok, ale netušil, jak moc se mu malý Curtis zvaný Chlapík dostane pod kůži. I přestože s ním byla pořádná práce, si Scotta omotal kolem prstu a on se teď nemůže vyrovnat s tím, že se opět vrátí do neutěšených podmínek. Jenže jak mu někdo na fóru řekl, dítěti je zkrátka nejlépe s jeho matkou a on se s tím tak musí smířit. Zbývá mu posledních pět dní po boku Curtise a on je rozhodnut využít každou volnou chvilku s ním. Povede se mu překonat smutek ze ztráty "syna"? Dočká se vlastního potomka? Bude vůbec bez Chlapíka šťastný?

Mara a Scott se potkávají na fóru určeném pro veškeré nestandardní rodiny, ať už pěstouny, adoptivní rodiny či homosexuální páry. Navzájem si radí a pomáhají. Vznikne mezi nimi virtuální přátelství a Mara pomáhá Scottovi vyrovnat se ztrátou Chlapíka. Najde i ona odvahu svěřit se mu se svou bolestí?

Oba příběhy by vlastně mohly fungovat každý zvlášť, avšak autorka je pěkně spojila v jeden celek. Ačkoliv Maru a Scotta spojuje především fórum, které oba navštěvují, je zde spousta drobností, které jsou pro oba příběhy stejné. Oba se musí vyrovnat se ztrátou svých blízkých, oba si přejí udělat pro rodinu to nejlepší a oba tápou v tom, jak zvládnout zbývajících pět dní. Oba jsou příběhy o lásce, přátelství, síle a svobodě.

Tahle kniha je emocionální jízda. Od začátku do konce člověk čte se zatajeným dechem a snaží se udržet slzy. Že nemáte rádi knihy, které vás citově vydírají? Tahle to nedělá. Je psána neuvěřitelně citlivě a přitom tak strašně reálně. Doufám, že málokdo má nebo bude mít někdy zkušenost s něčím tak závažným, ale kdyby ano, věřím, že by se většina z nás chovala stejně zmateně jako Mara i její rodina. Každý se snaží s nemocí vyrovnat po svém a přitom dělá spoustu chyb, kterými ubližuje nejen sobě, ale i svým blízkým. Rodiče se snaží Maře pomoci, ale ona je neustále odmítá. Celý život pro ní dělali první poslední a ona by jim to ráda vrátila, místo toho se oni opět musí starat o ní. V případě Scotta a Laurie se nemůžeme divit, že Scott trpí blížícím se odchodem Chlapíka, zatímco Laurie se těší, že budou mít konečně chvíli času pro sebe a svoji vlastní budoucí rodinu. Nemůžeme mít nikomu z nich za zlé to, co cítí a jak jednají. Nejsou to dokonalé figurky, které vědí kdy a jak se chovat správně.

Stále se snažíme dělat pro své blízké to nejlepší, ale kdo z nás doopravdy ví, co je pro ně v tu kterou chvíli nejlepší? Bylo by lepší mít matku, která bude ležet v posteli a nebude vás ani vnímat nebo mít neustále v paměti tu úžasnou maminku, která odešla ze světa dřív, než se stačila změnit v hadrovou panenku, za kterou by se mohla její rodina stydět? Nebo si myslíte, že když odejde dítě v pěstounské péči z vašeho života, že ho snadno nahradíte vlastní rodinou, tak jako doufala Laurie? Nečekejte, že vám dá tato kniha odpovědi na tyto otázky, ale ukáže vám pohledy ze všech stran a možná vám pomůže pochopit své blízké, kteří občas také pod tíhou okolností jednají nesprávně, i když to myslí v dobrém.

Pět dní si nezaslouží nic jiného než pět hvězd. Je to sice depresivní a smutné čtení, ale i přes to vám ukáže sílu lásky, přátelství i ducha. Knihu doporučuji k přečtení všem, neboť je napsaná velice citlivě a opravdově. Pro mě jedna z nejlepších knih tento rok a nemůže na tom nic ubrat ani pár gramatických nebo stylistických chyb nebo občasné špatné formátování písma.

Julie Lawson Timmerová. Pět dní. Překlad Alena Amchová. Praha : Fortuna Libri, 2014. 363 stran. ISBN 978-80-7321-871-3.
Za recenzní výtisk velice děkuji knihkupectví Knihcentrum, kde můžete také knihu zakoupit.
                                                

18 komentářů

Write komentářů
pondělí, listopadu 10, 2014 delete

Do kelu!!! Vcera som ju drzala v rukach v obchode a nakoniec som si ju nevzala :-/ Recenzia super ako vzdy :-)

Reply
avatar
Anette
AUTHOR
pondělí, listopadu 10, 2014 delete

Tak jo, přiznám se, že jsem neměla nejmenší úmysl si tuhle knížku koupit, ale teď jsi mě nalomila a já o ní začínám vážně uvažovat. Vážně bych potřebovala plnější peněženku! :D

Reply
avatar
Melinda
AUTHOR
pondělí, listopadu 10, 2014 delete

Poprvé jsem o téhle knížce slyšela od Tebe. Teda říkala mi o ní Ivcca, ale já si pak uvědomila, že jsi o ní už někdy mluvila ty :) Držela jsem ji v ruce v knihkupectví a hrozně moc jsem si ji chtěla koupit. Pořád chci. Mám ji na seznamu pro Ježíška :) Ale co jsem se začetla do prvních dvou stránek v knihkupectví, tak mi přišla hrozně zvláštním stylem psaná. Nevím proč a nevím co, ale něco mi na tom vadilo. Předpokládám však, že svoje námitky rychle zapomenu, jakmile se ponořím do příběhu a na styl autorky si zvyknu. Ono z prvních pár stránek člověk asi nic moc nepozná. Krásná recenze, na které je poznat, jak moc tě kniha zasáhla a jak moc se ti líbila :)

Reply
avatar
pondělí, listopadu 10, 2014 delete

Fíha, to je vyčerpávající recenze, super! Já si nejsem jistá, jestli chci číst něco tak emocionálně náročného, možná se k tomu někdy odhodlám, ale nejsem si jistá. Musím ovšem uznat, žes mě tou pochvalnou recenzí hodně nahlodala.=)

Reply
avatar
pondělí, listopadu 10, 2014 delete

Úžasná recenzia!!! A hoci sa nie vždy odhodlám na takéto citovo náročné knihy, po tvojej recenzii viem, že Pět dní si určite prečítam. Parádne si to napísala.

Reply
avatar
pondělí, listopadu 10, 2014 delete

Úžasně napsaná recenze! Úplně jsi mě na knihu nevnadila, i když už předtím jsem si ji chtěla koupit, jen jsem pořád váhala. Ale myslím, že zítra až půjdu kolem Dobrovského neodolám a knihu si koupím.. díky tobě :)

Reply
avatar
Marky 48
AUTHOR
pondělí, listopadu 10, 2014 delete

O téhle knize jsem zatím neslyšela, ale možná až budou prostředky (tyj. peníze) tak se u mě ocitne... Skvělá recenze, jako vždycky :)

Reply
avatar
Ivcca
AUTHOR
pondělí, listopadu 10, 2014 delete

Tedy Báro, Ty mi dáváš. Vynikající recenze, po přečtení Tvých názorů mám ještě větší chuť si knihu přečíst. Už od jejího vydání jsem ji měla vyhlédnutou, ale stále jsem si ji nepořídila. Teď jsem si jistá, že mi pod vánočním stromečkem nesmí chybět! (A kdyby se mi nepoštěstilo od mých nejbližších, pořídím si ji sama! :D )

Reply
avatar
Jan Švancara
AUTHOR
úterý, listopadu 11, 2014 delete

Přiznám se, že trochu nechápu větu: "Povede se Maře odejít ze života se ctí nebo se rozhodne ještě strávit více chvil se svými nejbližšími?"
Nechápu to "se ctí", copak trávit chvíle s rodinou je něco nečestného?

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
úterý, listopadu 11, 2014 delete

Milý Jane, máš pravdu, že v tomto spojení to může vyznít jinak, než bylo v úmyslu. Mara buď odejde ze světa dobrovolně a se ctí nebo ještě chvíli zůstane s rodinou, kdy hrozí, že se z ní brzy stane nesvéprávná osoba, duševní i fyzická troska, což by pro ní byla potupa. Tak to bylo myšleno

Reply
avatar
Orvokki
AUTHOR
úterý, listopadu 11, 2014 delete

Na knihu som už narazila, ale podľa obálky a anotácie ma nijako nezaujala. No tvoja recenzia ma presvedčila o opaku a ja ju s nadšením pridávam do wishlistu. Vďaka :)

Reply
avatar
Jan Švancara
AUTHOR
úterý, listopadu 11, 2014 delete

Bastero díky za vysvětlení, už chápu sdělení i když s ním nesouhlasím.

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
úterý, listopadu 11, 2014 delete

Máš pravdu, první jedna dvě stránky mi přišly taky takové zvláštní, ale mně vždycky chvilku trvá si zvyknout na nějaký styl, za pár stránek už jsem nad tím vůbec nepřemýšlela :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
úterý, listopadu 11, 2014 delete

Děkuji za vaše reakce. Tahle kniha tak zaujala, že jsem se trošku rozepsala :) Nemůžu zaručit, že se bude líbit každému, záleží na rozpoložení, zkušenostech apod., ale mě opravdu hluboce zasáhla především proto, že si na nic nehraje a je až nebezpečně reálná. Budu ráda, když se vám někomu zalíbí tak jako mně.

Reply
avatar
A cup of Lucy
AUTHOR
úterý, listopadu 11, 2014 delete

Tuto knihu si chci rozhodně přečíst. :))

Reply
avatar
Amy Morgan
AUTHOR
čtvrtek, listopadu 13, 2014 delete

Super recenzia isto sa pokusim niekde si ju zohnat vyzera to naozaj zaujimavo :) BTW ked som uvidela tu strudlu s kavou na stole uplne mi to pripomenulo moje citatelske seansy :D tiez musim mat vzdy po ruke nejaku mnamku a bud caj alebo kavu (a strudla je vzdy ta najlepsia moznost! :D)

Reply
avatar
Infinity
AUTHOR
úterý, listopadu 18, 2014 delete

Tuto knihu si prostě MUSÍM PŘEČÍST! Úžasná recenze, Baruš. :-)

Reply
avatar
čtvrtek, listopadu 20, 2014 delete

Tahle kniha mě naprosto dostala, mám pocit, že jsem začala slzet už někdy během první kapitoly a nepřestala... naprostý souhlas s hodnocením :)

Reply
avatar

Děkuji za všechny komentáře :)