Lincoln Rhyme versus Sběratel kůží

14:53:00 8 Comments A+ a-

Jefferyho Deavera snad milovníkům žánru thriller netřeba představovat, zrovna tak ani Lincolna Rhyma, kvadruplegického vyšetřovatele, kterého nám Deaver poprvé představil v knize Sběratel kostí. Od té doby už uběhlo dlouhých šestnáct let, Lincoln přelstil několik dalších geniálních zločinců a Jeffery Deaver sepsal dalších devět dílů s tímto charismatickým detektivem. Teď je tu Sběratel kůží, jedenáctý případ Lincolna Rhyma a Amélie Sachsové, a nejedná se o ledajaký případ. Od začátku je jasné, že Sběratel kůží se nechal inspirovat slavným Sběratelem kostí a stává se opravdu výjimečným soupeřem. Nebude se však Deaver příliš opakovat?
89%

Tak jak je u Deavera zvykem, jsme hned o začátku hozeni do víru událostí. Pachatel unese mladou dívku Chloé a vytvoří jí vskutku umělecké tetování. Chloé by se určitě líbilo, kdyby ovšem pachatel místo inkoustu nepoužil smrtící jed. A není to zdaleka jeho poslední tetování. Plíží se podzemím New Yorku a nikdo si před ním nemůže být jistý. Na místě činu se najde kousek vytržené stránky. Ta pochází z knihy Vražedná města, konkrétně z kapitoly o Sběrateli kostí a Lincolnu Rhymovi s Amélií. To je něco pro Lincolna, někdo se evidentně nechal Sběratelem inspirovat, jen vyměnil kosti za kůži a chce si poměřit své síly s Lincolnem Rhymem? Směle do toho.

Sběratel kůží si jako ostatní Deaverova díla udržuje po celou dobu slušné tempo. Pachatel se nám sice odhalí již někdy na 20 stránce, ale o to zajímavější je sledovat, jak je vždy pár kroků před vyšetřovateli. Lincoln je sice geniální detektiv, ale pořád musí vycházet z vodítek, které mu pachatel, ať chtěně či nechtěně, poskytne. Občas se čtenář diví, co všechno dokáže vydedukovat z úplných drobností a pak zase kroutí hlavou, že mu nedochází úplně jasné věci. A tak je to správně, ani geniální vyšetřovatel nemůže být geniální ve všem, jinak by nebylo o čem psát a příběh by nemohl stále gradovat. 

Ještě pořád si myslíte, že příběh pojede po klasické lince thrillerů? Ale kdepak, autor nás vždycky uchlácholí a my si stejně jako Rhyme myslíme, Bůh ví jak nejsme chytří, když je přeci jasné, jak to bude pokračovat. A pak přijde další zlomový zvrat. Tentokrát si Deaver nechal ten největší zvrat do poslední části knihy, celou dobu se spolu s Rhymem snažíme držet krok s pachatelem, aby s námi ke konci totálně vyběhl a nám nezbylo než jen posbírat své rozmetané představy a zavřít pusu. Autor zkrátka zvládá kombinovat zdánlivě nelogické věci a drobné střípky, které pak na konci konečně dostanou smysl. Občas se zdá, že už to s tou kombinací maličko přehání, avšak vždy do sebe vše zapadne těsně na hranici únosnosti. Případy Lincolna Rhyma se dají běžně číst nezávisle na sobě, autor vždy ochotně a stručně vysvětlí základní prvky, avšak v tomto případě se autor často vrací ke dvěma z jeho případů, a to k již zmíněnému Sběrateli kostí a také k Hodináři, jež byl až doposud asi největším protivníkem Lincolna a dokázal v něm vzbudit nejvíce rozporuplných emocí. 

Jak již bylo několikrát zmíněno, kromě skvělé logické stavby příběhu, nečekaných, ale věrohodných logických zvratů a báječného černého humoru, jsou hlavní devízou Deaverových knih jeho postavy. Lincolna Rhyma již netřeba příliš zmiňovat, geniální lidé s úžasnou dedukcí mívají občas problém s necitlivostí a arogancí (že pane Holmesi). Zkrátka si vybrali o trochu více racionálního myšlení na úkor empatie a citových záležitostí. Jsou chvíle, kdy ho máte chuť praštit po hlavě, avšak v jeho slovech se ukrývá mnoho pravdy, jen zkrátka ryze bez obalu a emočního nádechu. Na druhou stranu ,některé jeho cynické hlášky, jsou dokonalým černým humorem, který dodává knihám ještě to něco navíc. Výborně ho doplňuje Amélie Sachsová, která zastává roli té více empatické, fóbiemi trpící a občas citově labilní poloviny páru. 

Naproti nim vždy stojí podobně geniální protivníci a Sběratel kůží rozhodně patří k těm rafinovanějším. Díky knize Vražedná města má navíc výhodu, na rozdíl od vyšetřovatelů zná svého soupeře a s menší i větší grácií zvládá předvídat jeho kroky. Pohání ho nejen touha být lepší než oni, ale také umělecký duch a víra v důmyslný plán. Nastává další úžasná hra Kdo s koho, kterou by si neměli nechat ujít jak znalci Lincolna Rhyma, tak ti, kteří miluji promyšlené thrillery s výbornou zápletkou, napětím, humorem a charismatickými postavami.

Jeffery Deaver. Sběratel kůží. Překlad Jiří Kobělka. Ostava : Domino, 2014. 583 stran. ISBN 978-80-7498-029-9.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Domino 

8 komentářů

Write komentářů
Q.ee
AUTHOR
čtvrtek, prosince 04, 2014 delete

Jeje, na tuhle knížku už mě nalákala ta pár-stránková ukázka, kterou dávali u Dobrovského k nákupu. Asi si ji musím fakt nutně přečíst! :-)

Reply
avatar
čtvrtek, prosince 04, 2014 delete

Nevypadá to špatně, ale nejspíš by to nebylo nic pro mě... Nicméně máš moc krásně napsanou recenzi a určitě zaujme mnoho čtenářů :)

Reply
avatar
čtvrtek, prosince 04, 2014 delete

Normálne mám chuť sa k Deaverovi zasa vrátiť... :) Lincoln Rhyme so svojou jedinečnou povahou, genialitou a schopnosťou vypátrať miesto pobytu vraha podľa zrnka hliny na jeho topánke neprestáva fascinovať, ani keď som kníh s ním čítala už viac. Parádna recenzia, ja si idem zatiaľ aspoň prelistovať Tak trochu šílené ;)

Reply
avatar
Melinda
AUTHOR
čtvrtek, prosince 04, 2014 delete

Máme Deavera doma kompletního (tedy kromě tohoto dílu, který nejspíš najdeme pod stromečkem) a já přesto ,ještě nečetla ani jeden díl. Cítím se zahanbena! :D Prostě musím. Musím :)
V knížkách se mi hrozně líbí....(sakra, zjišťuju, že to nemuím vysvětlit, jak to myslím)....prostě když někdo najde něco, co nemá existovat v jeho světě a teď nemyslím nic nadpřirozeného, ale že on najde stránku z knihy o něm, když pro něj samotného se nepředpokládá, že o něm nějaká kniha byla napsána....sakra...v mojí hlavě to fakt zní srozumitelněji, tady to trochu pokulhává :D...zrovna na honem mě asi nenapadá žádný smysluplný příklad :D Pravděpodobně je tenhle komentář to nejzmatenější, co jsem kdy napsala :D

Reply
avatar
Jan Švancara
AUTHOR
pátek, prosince 05, 2014 delete

Lincoln Rhyme je pro mě dosud terra incognita, ale hádám, že po této recenzi se to brzo změní.
Jsem rád, že se nevyhýbáš ani trochu drsnějším žánrům. I když momentálně pátrám po vánočním dárku pro ženu a tak mi přijdou vhod i tvé recenze na knížky, kterým se já spíš vyhýbám.
Díky.

Reply
avatar
Tiw
AUTHOR
pátek, prosince 05, 2014 delete

Pěkná recenze. :) Každopádně nejlepší bude začít od začátku že? :D No snad si na Sběratele kostí někdy čas udělám. ;)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
pátek, prosince 12, 2014 delete

Děkuji za Vaše pěkné komentáře, já sama ráda čtu série od začátku, dají se samozřejmě číst i zvlášť, ale když se čtou popořadě vnímá člověk i řadu detailů, které novému čtenáři zůstávají skryté :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
pátek, prosince 12, 2014 delete

Děkuji za komentář Jane, já jsem člověk dost žánrově nevybíravý, někdy si přečtu ráda červenou knihovnu, někdy společenský román a někdy trochu drsnější krimi. Už jsi něco vybral pro ženu?

Hezký víkend

Reply
avatar

Děkuji za všechny komentáře :)