První dojmy umí někdy klamat

12:17:00 5 Comments A+ a-

Když jsem poprvé vzala do ruky knihu První dojmy od Charlieho Lovetta, byly moje první dojmy vesměs velice pozitivní. Až na trošku tuctovou obálku vypadala kniha značně slibně. Příběh pro milovníky Jane Austenové, navíc oslavující staré knihy. Co víc bych si mohla přát. Pýcha a předsudek patří mezi mé nejoblíbenější knihy a o staré knihy jsem se zajímala nejen soukromě, ale i ve škole. Jenže moje první dojmy, nebývají vždy zrovna trefné. 

Sophie Collingwoodová je bibliofilka každým coulem a zapálená milovnice Jane Austenové k tomu. Avšak nejen kvůli ní se také rozhodla studovat právě anglickou literaturu. Jenže, studium zdárně ukončila a nastává otázka, co se svým životem dál. Její rodina příliš pochopení pro Sophiinu lásku ke knihám nemá, jediný, kdo jí vždycky rozuměl a zásoboval dobrým čtivem, byl její strýček Bertram. Jeho nečekaná smrt obrací Sophiin život o 180 stupňů. Stěhuje se do strýčkova bytu v Londýně a začíná pracovat v jednom tamním antikvariátu. Jednoho dne se tam objeví záhadný, ale přitažlivý muž s podivným požadavkem. Touží nalézt druhé vydání knihy, kterou napsal jeho vzdálený předek Richard Mansfield. K Sophiinu překvapení se brzy objeví i další požadavek na tuto knihu. Co je na knize od, ne příliš významného, kněze tak zajímavého, že se o ní zajímají hned dva zájemci najednou? Sophii to nedá spát, obzvlášť po té, co jí jeden ze zájemců vyhrožuje a druhý zase nadbíhá. Co má kniha alegorií společného s její oblíbenou Jane Austenovou a co všechno o tom strýček Bertram věděl?

V Prvních dojmech se střídají dvě časové roviny. V jedné z nich Sophie pátrá po tajemném druhém vydání alegorických příběhů a v druhé se vracíme do minulosti a sledujeme mladou Jane Austenovou vytvářet své první nesmělé literární pokusy. Mladá Jane se brzy spřátelí s duchovním Mansfieldem, který se jí stane nejen přítelem, ale i literárním kritikem a rádcem. Ano, jedná se o stejného duchovního, který napsal ono hledané vydání alegorických příběhů. Skvělé propojení obou časových rovin a postupné odkrývání příběhu patří dle mého k největším kladům tohoto románu. Ačkoliv se autor opírá o reálnou postavu Jane Austenové i její opravdová díla, je celý román čistě fiktivní. Přesto na mě právě historická část působila povedeněji, Lovett skvěle vystihl atmosféru doby i dokázal přizpůsobit styl dialogů. 

Současné vyprávění na mě působilo trochu slabším dojmem. První část knihy ještě dobře držela konzistenci. Lovett vykreslil svou hrdinku ze současnosti tak, aby se s ní dokázal každý milovník knih celkem obstojně sžít. Dobře také vykreslil svět bibliofilů a antikvářů. Z vyprávění přímo čiší úcta ke starým knihám i k jejich tvůrcům. Základní zápletka také vypadala více než slibně. Bohužel se však autor brzy chytil známé první věty z Pýchy a předsudku: Všeobecně panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky. A za boha se rozhodl Sophii nějakému tomu svobodnému mládenci udat. 

Z chytré a vzdělané Sophie se rázem stává naivní dívenka, která neví, zda má dříve pátrat po tajemné knize, užívat si milostných pletek s jedním velice přitažlivým mužem nebo vést písemný kontakt s druhým mužem, s kterým si pro změnu dobře rozumí. Nemám nic proti romantickým zápletkám, avšak musí dobře komponovat se zbytkem obsahu. Tady mi to zkrátka nesedí, Sophie řešící milostné problémy se chová jako slon v porcelánu, její vyjadřování a chování absolutně nekoresponduje se Sophií z první části knihy. Kromě milostných pletek také s přibývajícími stránkami přidává autor na dramatičnosti, tajuplnosti a bohužel také nevěrohodnosti. Závěrečné rozuzlení autor tak trochu odbyl a já se nemůžu ubránit dojmu, že kdyby se méně soustředil na romantické prvky a více promyslel závěrečné vyřešení, udělal by lépe. 

Nebýt těchto nedostatků, kniha by se mi velmi líbila. Celkově se román četl dobře, styl byl příjemný, prolínání dvou časových rovin fungovalo tak, jak mělo, hlavní zápletka byla nastíněna dobře a historická část příběhu mě nadchla, jak stylem, tak atmosférou. Po dočtení jsem měla svrbění prstů opět sáhnout do knihovny po nějaké té knížce od Austenové. Jestliže pro vás však Jane Austenová znamená velkou neznámou, ochudíte se i o historickou část, kde vám některé pasáže bez znalosti austenovského světa nebudou příliš srozumitelné.


Charlie Lovett. První dojmy. Překlad Věra Klásková. Praha: Paseka, 2015. 344 stran. 

ISBN 978-80-7432-593-9



Výtisk poskytlo nakladatelství Paseka 
Zdroj obrázku tamtéž.

5 komentářů

Write komentářů
čtvrtek, října 22, 2015 delete

Ano..ten závěr knihy...byl děsný. Kdyby se autor držel spíše té "detektivní" části, bylo by vše ok:). Jinak se mi kniha líbila, beru to jako klasický román. Nic mi to nedalo ale bylo to pěkné:).

Reply
avatar
čtvrtek, října 22, 2015 delete

Hm, tak teď jsem na vážkách. Ale mám objednáno Dobrodružství milovníka knih, tak doufám, že se mi to bude líbit, a pak třeba časem sáhnu i po téhle. :)

Reply
avatar
Jana CM
AUTHOR
pátek, října 23, 2015 delete

Já jsem ji zrovna o víkendu dočetla a byla jsem teda zklamaná a otrávená. Začátek dobrý, i když ne moc věrohodný, ale pak... Prostě jak píšeš. :-)

Reply
avatar
Jan Švancara
AUTHOR
sobota, října 24, 2015 delete

Není Tvé lehké rozčarování v předposledním odstavci dáno tím, že to celé psal chlap? My jsme přece jednom trochu jednodušší.

Reply
avatar
Wolf Draven
AUTHOR
středa, října 28, 2015 delete

Kniha mě docela láká, ale nevím, zda bude pro mě to pravé ořechové, zvláště se děsím toho konce :D

Reply
avatar

Děkuji za všechny komentáře :)