Životní jízda

12:48:00 33 Comments A+ a-

Ráda bych zlepšila své psaní. Nosím v hlavě spoustu nápadů, ale nikdy si nevěřím a nesepíšu to. V pátek jsem jela vlakem a měla hlavu plnou myšlenek. Vířily mi v hlavě jako divoké tornádo a já si řekla, že je čas konečně něco vypustit ven. Však člověk se nemůže zlepšit, když své myšlenky nosí jen v hlavě a nesepíše. Tak vznikl tento článek, trochu úvaha a trochu zpověď.

Procházím uličkou a nakukuji do kupé. Všude plno. Sedám si do uličky. Po deseti vteřinách kolem prochází slečna jen o málo starší než já. Cítím vůni čerstvě uvařené kávy. Okamžitě na ní dostávám chuť. Podívám se na hodinky, kávu si dám až za dobrých pět hodin. Vstávám a nechávám slečnu projít. Znovu si sedám. Za chvilku jde okolo další člověk. Pán drží za ruku malou culíkatou holčičku. Píchne mě u srdce, moje by určitě byla také taková. Vstávám a pouštím oba projít. Vytahuji knížku. Alice v říší divů (a také před zrcadlem) je opravdu skvělá knížka. Nepřečtu ani stránku a pán s holčičkou se zase vrací. Opět vstávám a už si ani nesedám. Nemá to cenu, pořád jen vstávat a zase si sedat. 

Stoupám si k oknu a dívám se ven. Sleduji ubíhající krajinu za oknem a přemýšlím o tom, jak ten další rok zase rychle uběhl. Pozoruji auta jezdící sem a tam. Kam asi ti lidé cestují, jaký je jejich cíl? Za sklem vypadají auta tak malinkatá, skoro jako dětská autíčka. Míjíme několik krásných vilek. Jednou bych také takovou chtěla. Krásnou, prostornou a útulnou. V ní by žila má spokojená a zdravá rodina: hodný manžel, roztomilá holčička, zlobivý rošťák a chundelatý pes. American dream? A proč ne. Mně by to ke štěstí stačilo.

Můj pohled upoutá vyhořelá budova, pravděpodobně nějaká továrna. Takhle podobně asi vypadá moje vyhořelá továrna na splněná přání. Obnoví se v ní ještě někdy výroba? Splní se někdy má vysněná přání? Vsázím vůbec na správné výrobní materiály?

Sedím za okny vlaku a přemýšlím o tom, zda ve své životní jízdě sedím ve správném vagónu. Který ze všech směrů je ten správný? Ten, kterým se právě ubírám nebo ten, který jsem nechala za zády? Kam až mě můj vlak života vlastně doveze? Z myšlenek mě vytrhne zastavení vlaku ve stanici. Chvilku sleduji nastupující a vystupující postavy. I já mám stále ještě čas vystoupit právě z tohoto vlaku života, dřív než bude pozdě. Ale bylo by to správné? Jak poznám, která z možností je ta pravá? Na vlakovém nádraží se stačí zeptat pracovníků na informacích. Ti nám poví, kam, kdy a jak nás který vlak doveze, ale v jízdě života žádné informační pracovníky nepotkáme. Lidé, kteří s námi chvíli sdílí stejnou trasu, nám sice mohou poradit, ale na rozdíl od oficiálních nádražních informací nemáme jistotu, že je to rada správná. Můžeme mít spoustu spolucestujících, ale jediným strojvedoucím můžeme být stejně jen my sami.

Vlak se znovu rozjíždí a já se pro sebe usměji. Pokračuji dál nejen v cestě domů, ale i v životní cestě. Vystoupit mohu třeba na příští zástavce...

Co vy a vaše životní jízda? Už jste si vybrali směr? Funguje vaše továrna na sny?
zdroj obrázku: Tonic (weheartit)

33 komentářů

Write komentářů
m
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Nádherný článek. Opravdu, takový k zamyšlení. :) A moje životní cesta? Doufám, že jsem ještě na začátku. :) Příští rok mě čeká nástup na střední školu, jen pořád nevím na jakou. :D A myslím, že směr si vybrat nemůžeme, přijde sám. Tak trochu věřím na osud. :) A jestli funguje má továrna na sny? Tak to opravdu nevím, jediné, co si přeji, je, abychom všichni byli zdraví. To je to nejdůležitější. :)

Reply
avatar
Marion.a
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

je to čtivé, přečetla jsem to jedním dechem, moc se mi líbilo, určitě piš taková zamyšlení dále ;)

Reply
avatar
letterbworld
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Někdy je vážně těžké určit, jestli to co se právě děje, je to správné. Asi to ani určit nejde, musíme věřit, že je to tak opravdu je. A kdyby se náhodou ukázalo, že ne, vždycky můžeme vystoupit. Přesně jak říkáš... Radši později než nikdy.
American dream, ano zní to jako kýč, ale šťastná a zdravá rodina je nejvíc, co si člověk může přát. Můj sen je úplně stejný jako ten tvůj. A jednou bych chtěla být ta stará babička, ke které se sjedou všechny děti, vnoučata, pravnoučata a já jim budu vyprávět co jsem všechno společně s jejich dědou, který mě při tom bude držet za ruku, zažila. Budu holčičky učit vařit ty největší lahůdky a kluky jak udělat ten nejvíc prďáckej prak (to se ještě musím sama naučit :D). Budu mít kolem sebe celou rodinu a budu vědět, že celý můj život měl smysl, že jsem jen nepřežívala, že jsem vytvořila něco, na co budou za mnoho let vzpomínat i další generace...

Reply
avatar
Martina F
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Já jsem momentálně na cestě, která vede špatným směrem a momentálně čekám na to, až vlak zastaví a já vystoupím a přesednu na jiný vlak, který mě doveze do (možná konečně) správného cíle. Moje továrna na sny má spoustu plánů, ale zatím nejsou možnosti na to, abych je mohla zrealizovat. Je to úplně stejné jako s tím vlakem.

Reply
avatar
EclecticGuy
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Velmi hezká úvaha. To mi připomíná, že jsem už dlouho nic takového nenapsal. Děkuji za inspiraci a sem tam napiš něco dalšího :)

Reply
avatar
Jan Švancara
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Je to hezky napsáno. Cosi podobného jsem zažíval v létě roku 2007. Od té doby se toho v mém životě změnilo hodně. Život mi donesl i to, co bych se tehdy bál si vysnít, takže radím nezůstávat u malých snů :)

Reply
avatar
Unknown
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Velmi hezky napsáno, člověk by se nad tímto článkem měl zamyslet a uvědomit si jeho opravdovost. Moc se ti to povedlo a musím říct, že si velmi zaujala moji pozornost!

Reply
avatar
Martina.B.
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Páni, super článek na zamyšlení.... No, když se tak nad sebou zamyslím, nad svým vlakem života, tak mám dojem, že je na slepé koleji nebo se minimálně sune ku předu, jak by nevěděl kam má vlastně jet, ale je asi jen na mě, jakým tempem pojede, jestli se zastaví úplně nebo naopak zrychlí.... Mám své sny (osobní a profesní), ale nejsem schopná je nějak začít realizovat :-P :-/

Reply
avatar
Marky
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Je to krásné! Krásný nápad a krásné zpracování... Taková povedená myšlenka :) Jenom jedna malá chybka: Nejdřív píšeš, že stojíš u okna a nemá si cenu sedat, pak jsou myšlenky a pak najednou u okna sedíš... Promiň, že zdůrazňuji takové drobnosti, ale naopak jsem ráda, když mi někdo takové připomene. Neber to, prosím, jako urážku, je to krásný text...

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Moc děkuji! :) Tak přeji, ať je Tvá životní cesta co nejkrásnější! :) Já věřím na to, že osud rozdává karty, avšak hrát už musí každý sám ;)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Moc děkuji za pochvalu, nevím, jak často na mě padne múza, ale ráda časem zase něco napíšu :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Baru přesně tak to vidím taky, ale než budu ta stará babička, chci se co nejvíc naučit, abych potom měla, co těm potomkům předávat :)

Reply
avatar
neděle, ledna 04, 2015 delete

Paráda, pekne napísané. No a moja odpoveď: Áno, ja si žijem svoj sen. Podľa mňa ľudia dnes šialene všetko analyzujú až do absurdna a zabúdajú žiť a hlavne, boja sa riskovať, boja sa uchopiť šance, ktoré im život dáva. Veľa ich je prizdisráčov, čo len čumia, ale nežijú.. Osobne sa riadim len jedným heslom: Na smrteľnej posteli budeme ľutovať len to, čo sme nikdy nemali odvahu spraviť. Amen! Budem sa tešiť na ďalšiu tvoju úvahu :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Marti jakpak to, že jedeš špatným směrem? To mě mrzí. Snad se konečně objeví ten správný spoj a neujede Ti nikam! :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Nemáš zač Vojto a já děkuji za pochvalu :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Děkuji za milý komentář. Myslím, že asi většina z nás si projde podobnými pocity v určitém čase :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Katko moc děkuji za taková krásná slova :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Děkuji za pochvalu. Jsme na tom stejně, plánů a snů mám hodně, ale ta realizace pokulhává a do toho jedu vlakem směrem k jiným snům a těžko se to kombinuje :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Děkuji za jako vždy skvělou, vtipnou a pravdivou odpověď :) Já sama mám pocit, že příliš všechno analyzuji a rozebírám, pořád přemýšlím, co by kdyby, nebojím se riskovat, ale jen riskuji, už přemýšlím nad tím, že jsem tím přišla o to a to, na druhou stranu v mém věku a v momentálním přechodu 150km od domova a zatím věčně na půl cesty je to asi vcelku běžný jev, až se to trochu ustálí, budu to určitě vidět jinýma očima :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Děkuji za pochvalu, od Tebe si toho cením ještě více :) Já to mám stejně, ale zkrátka nejlépe se mi píše na blog než někam tajně :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
neděle, ledna 04, 2015 delete

Děkuji za pochvalu i upozornění, máš pravdu mělo tam být stojím a jsem ráda, že jsi upozornila, proto to člověk dává veřejně, aby se mohl poučit a zlepšit! :)

Reply
avatar
neděle, ledna 04, 2015 delete

Můj vlak je spíše splašený kůň, který se řítí neznámo kam. Sice bych si dneska na několika křižovatkách vybrala tu druhou cestu, ale moc se tím netrápím. A snažím se svých chyb učit.
Jinak je to ale skvěle napsáno, nutí mě to zamyslet se, kam chci, co chci a kdy to chci (hned). :) Velký plus a doufám, že zase brzo něco sepíšeš. :-)

Reply
avatar
Monika
AUTHOR
pondělí, ledna 05, 2015 delete

Tohle bylo fakt hezký! Moc se mi líbí ty úvahy. Češtinářka by z tebe měla radost :P. Nemůžeš si stěžovat na své psaní. Je fakt moc krásný a procítěný, Barb. Asi nad tím životem až moc hloubáš (což se ti nedivím), někdy je možná dobrý prostě jen naskočit na vlak a nechat se překvapit, kam tě doveze. Než se dívat kolem sebe a poznávat směr :P

Reply
avatar
Charrlie
AUTHOR
pondělí, ledna 05, 2015 delete

Krásně napsáno. Pravdou je, že dlouhé a osamocené cesty (a zvlášť v zimě a zvlášť o samotě) k těmto myšlenkám občas (téměř vždy) svádí. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, jestli jsem skutečně tam, kde bych chtěla být. A jestli jsem udělala všechno, co je v mých silách, abych se tam dostala. Pokud jsou obě odpovědi záporné, je třeba něco změnit.

Tak jako tak, já doufám, že ty sedíš v tom správném vlaku, který je správným směrem, a pokud možno bez zbytečných zastávek a odbočení. I když bez nich by to pak byla celkem nuda, no ne? :))

Reply
avatar
Kejtý
AUTHOR
úterý, ledna 06, 2015 delete

Moc hezky sepsáno. :-) Snad každý občas takto přemýšlí a někdo si přeje americký sen, druhý zas jiný. Ale nejhorší je, když ze všeho vznikne pouze vyhořelá továrna na sny. To spojení se mi strašně líbí. :-)
Ráda bych si přečetla tady další takové úvahy, myšlenky a pitvání života.

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
úterý, ledna 06, 2015 delete

Moc děkuji Radynko, moc mě to těší! :) To je dobře, já měla v životě už dvě velice těžká rozhodnutí, jedno se dá stále ještě vrátit a asi nad tím zbytečně přemýšlím, ale nerada bych se jednou dostala do situace, že budu ve slepé koleji už navždy třeba :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
úterý, ledna 06, 2015 delete

Děkuji, tohle bylo takové chvilkové vnuknutí, tak jsem si řekla, že to konečně musím dát někdy na papír a nejlépe veřejně, abych se posunula dál :) No jo Moni, však mě znáš, to jsem celá já :) Asi máš pravdu, dořeším tenhle směr a pak se prostě jen povezu :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
úterý, ledna 06, 2015 delete

Děkuji za milý komentář :) U mě jde spíš o problém, že nejsem tam, kde bych chtěla být, ale zase jsem s tím, s kým bych chtěla být a teď se ve mně perou dvě části mého já :) Bez zastávek by to bylo nuda, to je samozřejmost a vím, že i na té správné cestě budou pěkně výmoly a zatáčky, ale když budu vědět, že sedím ve správném vlaku, nebudu se jich bát :)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
úterý, ledna 06, 2015 delete

Moc děkuji za pochvalu! :) Občas člověka napadnou věci úplně nečekaně :) Třeba se brzy zase poštěstí :)

Reply
avatar
Sayury
AUTHOR
čtvrtek, ledna 08, 2015 delete

Tak, konečně jsem se probrala z deliria a dostala se k tomuhle článku, který tu mám otevřený od chvíle, kdy jsi mi ho poslala, abych na něj nezapomněla :-). Je to hezky napsané, při čtení jsem si tě úplně představila, jak v tom vlaku sedíš a tvůj zadumaný výraz při pohledu ven z okna. Vidím v něm (textu i výrazu) smutek, melancholii. Ale to k životu prostě patří - vzestupy i pády, důležité je se z chyb poučit a ze smutných věcí se vzpamatovat, zvednout se a jít dál. Právě ten moment, kdy se rozhodneš se zvednout a pokračovat, to je ten moment, kdy přestupuješ do jiného vlaku - do toho správného - aby tě dostal tam, kde přesně máš být :-). Koneckonců, žádný vlak na světě tě nedoveze všude, vždy jen o kus dál :-). Je to moc hezká úvaha, určitě v tom pokračuj, cítím v kostech, že tohle je tvůj další přestup ;).

Co se týká mě, asi bych použila Greenovu větu z Hvězd - život není továrna na splněná přání - a následně, ačkoliv je to mé oblíbené deep&pesimistic motto, se ho snažila vyvrátit. Myslím (a pevně věřím), že jsem přesně tam, kde jsem chtěla a mám být, což mi přineslo spoustu radosti, ale i smutku. Ale ten tu bude vždycky, jen záleží na nás, nakolik ho začneme příjmat jako součást našeho života - každý den prostě nemůže být sluníčkový :-) :D Takže jestli funguje má továrna na sny? Ano i ne. Některé se mi splnily a jiné jsou určitě na nejlepší cestě přijít :).

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
čtvrtek, ledna 08, 2015 delete

Já věděla, že Ty mě nezklameš a napíšeš něco chytrého, pravdivého a zároveň optimistického! :* <3 Moc Ti děkuji za odpověď. Zatím se vezu stále dál a doufám, že mě doveze někam, kde bude alespoň dobrá stanice! :)

Reply
avatar
Monika
AUTHOR
pátek, ledna 09, 2015 delete

Určitě :P Jsi citlivá a je mi jasný, že už chceš hlavně myslet na stabilní věci v životě a mít jasno a dořešit si budoucnost. Tak snad budeš šťastná.

Reply
avatar
Sayury
AUTHOR
pátek, ledna 09, 2015 delete

:D Na mě se můžeš spolehnout, že vytasim z nějakým děsně hlubokým moudrem :D Děkuješ za málo, však víš, že já ráda k Tobě zabrousím a moc si vážím toho, že jsi mi článek sama poslala s tím, že bys ráda znala můj názor :))) :* Určitě dobře dojedeš, neboj ;))) Opatruj se (tam v horách kde ani lišky nedávají dobrou noc :D :D ) <3

Reply
avatar

Děkuji za všechny komentáře :)