Recenze: Marta v roce vetřelce (Soukupová, P.)

12:44:00 5 Comments A+ a-

Autor: Soukupová, Petra
Název: Marta v roce vetřelce
Jazyk: český jazyk
Žánr: fiktivní deník
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2011
Počet stran: 350 stran
Vazba: vázaná
Datum čtení: leden 2013



Anotace

Martě je čerstvých devatenáct let, je hezká, chytrá, a v životě jí jde všechno snadno. Právě se dostala na vysokou školu a těší se na nový život. Jediné, co ji trápí, je jizva v obličeji. O prázdninách proto nastoupí na brigádu, aby si vydělala na plastickou operaci a začala svůj dospělý život s novou tváří. A právě tady začíná řetězec dramatických událostí, které Martě dokonale převrátí život. Na brigádě se bezhlavě zamiluje do Roberta a zcela se na něj upne. Záhy zjišťuje, že je těhotná a Robert je ve skutečnosti ženatý. Rozhodne se pro potrat, ale matka ji přinutí si dítě nechat, aby se o něj sama mohla starat. Martin život je v troskách, představy o budoucnosti, studiu, lásce, rodině se jí hroutí. Ví, že roli, která se od ní očekává, nedokáže zvládnout, a balancuje na hraně deprese a vzpoury. Krizi řeší útěky, alkoholem a sebepoškozováním...(z webu Bux.cz)

Na rozcestí mezi dětstvím a dospělostí

Martě je 19, právě odmaturovala, po prázdninách se chystá na vysokou školu, ale teď má před sebou čtyři měsíce volna. Co s nimi? Rozhodne se najít si brigádu, aby si vydělala na plastickou operaci své jizvy. V práci se seznámí s Robertem, do kterého se zamiluje jako bláznivá puberťačka. Má totiž pocit, že je jeden z mála, který jí rozumí. Doma na ní rodiče kladou podle ní vysoké nároky, s mladší sestrou se permanentně jen hádá a starší bratr žije se svojí přítelkyní a rodiče se z něj můžou zbláznit. Neví, co se svým životem, nic ji nebaví, všichni jí štvou, první týdny na vysoké škole jsou nesnesitelné, spolužáci studení a jediné, co jí uklidňuje je čtení knih (aspoň jedna věc podobná) a chození "kalit". S Robertem se cítí skvěle, jenže... Co se stane, když zjistí, že nemocná maminka, za kterou Robert pořád jezdí, není maminka, ale manželka? A proboha...že s tím člověkem čeká dítě? 

Marta, jo Marta... Martu zná celá parta

Marta...Marta...nevím, jak to říct... Marta je snad nejprotivnější postava v knize, kterou jsem kdy "potkala". Nic jí nebaví (kromě čtení, koukání na filmy, kalení a chatování), neví, kam směřuje její život, neví, co dělat a neví ani pořádně, kdo vlastně je. Její rodiče žijí v domnění, že je Marta krásné, chytré a spolehlivé děvče, ale to se šeredně pletou. Marta je především dívka uzavřená na pokraji dětství a dospělosti. To by nebylo tak zlé, já Martě rozumím, do nedávno jsem prožívala podobné období, ale způsob, jak se s tím Marta vyrovnávala se hodí spíš k patnáctileté puberťačce, která si neví rady se svými šílející hormony. Rozhodné ne k devatenáctileté dívce, která už by přeci jen měla trochu něco vědět o životě.

Celá kniha je psaná ve formě velmi autentického deníku. Je psána takovým stylem, že máte opravdu pocit, že čtete Marty deník. Nechybí zajímavé ilustrace ani hluchá místa v deníku, kdy si Marta zapisuje vše, co kdy snědla, viděla a přečetla. Autorka to dle mého napsala opravdu velmi dobře, velmi dobře dokázala popsat nicotu a prázdnotu, která obklopuje Marty srdce. Vystihla všechny její pocity, nálady a záchvaty vzteku, lenosti a sobeckosti, ale já se prostě nedokázala srovnat s tím, jaká Marta je a jak se chová. Téměř sto stran pořád jen řešila, jak jí nikdo nemá rád, jak byla támhle a támhle, jak jí nic nebaví, všichni jí štvou. Po tom, co se dozvěděla, že čeká s Robertem dítě, se to trošku změnilo. Otec a Robert byli pro potrat a matka, aby si dítě nechala. Nakonec se Marta snaží srovnat se svým "vetřelcem", jak svoje dítě nazvala a konečně začíná cítit nějakou zodpovědnost a nějaký smysl. Když však dítě potratí, znovu se v ní ocitá stará známá bezmocnost, ještě více se utápí ve svém žalu, nicotě a prázdnotě, opět strká před problémy hlavu do písku a míchá velké dávky alkoholu se lží.

Kniha mapuje přesně rok Marty života. Rok, který pro mě trval neuvěřitelně dlouho, protože jsem se přes ty její "hlody" nedokázala jen tak dostat. Možná je to tím, že ačkoliv mi devatenáct let bylo nedávno, byla jsem na úplně jiné úrovni než Marta. Mnohem více dospělejší a proto mi její chování přišlo tak šíleně hloupé a nesnesitelné.

Závěrečné hodnocení

Kniha je psaná zajímavě a velmi autenticky, avšak pro mě byla hlavní postava nestravitelná. Byla jsem opravdu ráda, že jsem knihu dočetla do konce a ve zdraví. To ovšem neznamená, že někdo, kdo se na svět dívá podobně jako Marta, nebude z této knihy nadšen. Pro mě však nedosáhne na více než dvě hvězdičky. Avšak neodradilo mě to od toho, abych si někdy přečetla i jiné knihy od této autorky.

Poznámka k vydání

Vydání knihy je opravdu skvělé. Pěkná obálka, které opravu souvisí s obsahem knihy. Skvělé ilustrace, který ještě více dokreslují autentičnost knihy. A vůbec celková grafická a stylistická úprava je to, co nakladatelství Host zvládá opravdu skvěle. Dokonce má kniha i video trailer, který není pro české knihy zcela běžný.


O autorce

Petra Soukupová je v českých vodách jméno často skloňované. Narodila se v roce 1982 a má vystudovaný obor scénáristika a dramaturgie. Za svojí prvotinu K moři získala v roce 2008 cenu Jiřího Ortena a za knihu Zmizet dokonce získala cenu Magnesia Litera. Napsala také scénáře k seriálům Ulice či Comeback. Marta v roce vetřelce je její třetí knihou. 

5 komentářů

Write komentářů
Clare
AUTHOR
středa, února 20, 2013 delete

jako neříkám, že čtu o sobě, ale trochu čtu :DD ne já bych nikdy neudělala takovou blbost jako ona, v tom si dávám pozor (i když je fakt, že člověk si to asi říká vždycky, dokud se mu to nestane)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
středa, února 20, 2013 delete

Věř mi, že Ty jsi proti ní vtipná a normální holka :D

Reply
avatar
Anonymní
AUTHOR
čtvrtek, února 21, 2013 delete

četla jsem od ní vše, a tahle je vážně nejslabší...doporučuji K moři ;)

Reply
avatar
Bastera
AUTHOR
čtvrtek, února 21, 2013 delete

Děkuji, určitě vyzkouším :)

Reply
avatar
ochwey
AUTHOR
pátek, prosince 27, 2013 delete

Souhlasím s tebou, Marta mě neuvěřitelně srala už od začátku, nedokázala jsme se hned ze začátku smířit s jazykem knížky (můj problém, Moravačka, takže "čecháčské" nářečí, psané, mě vytáčí, a navíc ty vynechávky sloves)...
Ale ta holka prostě.. nevím, unuděný, líný, sobecký fakan, s chováním puberťačky, jak jsi napsala, taková slabá, nepopere se s ničím, neschopná... Neumím to asi přesně vyjádřit, ale byla jsem z ní jenom celou dobu otrávená.

Reply
avatar

Děkuji za všechny komentáře :)