Nedělní chvilka poezie 1
Vítám Vás u první nedělní chvilky poezie. Jelikož je to na tomto blogu setkání s poezií poprvé, začneme tou poezií, která je mému srdci nejbližší, a která mě vždy dokázala vrátit zpátky do příjemné nálady. A to poezie, která jde tak trochu ruku v ruce s humorem (spíše s kapkou satiry a ironie). Na konci Vám představím amatérskou tvorbu prvního odvážného človíčka, který má můj velký dík, že se do toho odvážil. Takže udělejte si lahodný čaj či kávu, pohodlně se usaďte a nechte se unášet proudem slov.
JIŘÍ ŽÁČEK
Jeden z mých nejoblíbenějších autorů, na pár slokách dokáže vyjádřit mnohé a navíc s humorem! Miluji jeho humorné básně i trefné epigramy.
Jiří Žáček: Písnička o škaredých holkách
Škaredý holky
ty se drží zpátky
Jsou samy sobě na posměch
A vždycky mají
krásný kamarádky
a proto mají v lásce pech
Jsou spolehlivý
jako tažný koně
Drží tě když ti hrozí pád
Nestojí o dík
Vědí že se pro ně
nebudou nikdy chlapi prát
Škaredý holky
nejsou nikdy v právu
Vypadnou vždycky z pořadí
Srkají život jako hořkou kávu
Zvykly si
Nikdy nesladí
Zrcadlu řeknou:
Holka ty máš ránu
Leda tak slepci přijdeš vhod –
Rády se trápí
Usínají k ránu
Co by byl život bez trampot
Řeknou ti: Hele
zmiz a zanech řečí
Nestojím o tvý ohledy
Škaredý holky
nikdo nepřesvědčí
že vůbec nejsou škaredý
Jiří Žáček: Někdo
Někdo žije kopretinou
Někdo je zas na růže
Někdo je hňup vlastní vinou
Někdo za to nemůže
Někdo kypí zvedá činky
Někdo šidí žaludek
Někdo má rád prasečinky
Někdo je spíš na soudek
Někdo bere tučné renty
Někdo chodí bez gatí
Někdo platí alimenty
Někdo je zas neplatí
Někdo bije svoji paní
Někdo je zas od ní bit
Někdo mlčí někdo žvaní
Kdekdo zpívá tehle hit:
Někdo žije kopretinou
Někdo je zas na růže
Někdo je hňup vlastní vinou
Někdo za to nemůže .....
Jiří Žáček: Epigramy
Škola života
Neproklínej učitele
ani na něj neber hůl –
jsi-li, hochu, v mládí tele,
časem z tebe bude vůl.
Výchovná zásada
Dospěla-li lenost k mozku,
už je pozdě na rákosku.
Za pravdu
Za pravdu je různá sazba –
jednou pomník,
jindy vazba.
Kdo ji řekne dřív než včas,
tomu pravda
zlomí vaz.
Nespravedlnost
Tvář, ta musí snášet
mráz,
déšť,
jinovatku.
Zato ty si hovíš pěkně v teple,
zadku!
JIŘÍ SUCHÝ
Jistě znáte notoricky známé písničky, které pan Suchý složil jako je Tereza, Včera neděle byla, Píseň pro Zuzanu, To všechno odnes čas či Pramínek vlasů. Koupila jsem si knihu Pro kočku a našla tam spousty dalších krásných písňových textů, které jsem do té doby neznala a tak jsem zapátrala v knihovně i po jiných knihách.
Jiří Suchý: Poklad
Nediv se, že toužím po zlatě.
A že chci mít perly na provázku.
Nediv se mi: prohrála jsem sázku.
Černou sázku v černým kabátě.
A proto -- koukej vykopat poklad,
říkám ti stokrát, že jsi mne okrad
o to na čem mi záleží,
koukej vykopat poklad
a dej mi doklad, že mi ten poklad
navěky náleží.
Pod keřem růžovým, najdeš ho, já to vím,
tam kde jsem řekla, že mám tě ráda,
kde jsem ti dala to, co jsi žádal.
Tam na tom místě koukej vykopat poklad,
nebo buď proklat, že jsi mne okrad
o to, na čem mi záleží,
koukej vykopat poklad
a dej mi doklad, že mi ten poklad
náladu osvěží.
Za pláč a za zradu, dáš mi teď náhradu.
Protože nic ti nebylo svato, chci tedy zlato,
všechno bylo mi vzato, zaplať mi za to.
Skrze perly, šperky, brože,
chci na všechno, ach můj bože,
zapomenout, zapomenout.
A proto -- koukej vykopat poklad,
říkám ti stokrát, že jsi mne okrad
a dej mi doklad, že mi ten poklad
navěky náleží.
A že chci mít perly na provázku.
Nediv se mi: prohrála jsem sázku.
Černou sázku v černým kabátě.
A proto -- koukej vykopat poklad,
říkám ti stokrát, že jsi mne okrad
o to na čem mi záleží,
koukej vykopat poklad
a dej mi doklad, že mi ten poklad
navěky náleží.
Pod keřem růžovým, najdeš ho, já to vím,
tam kde jsem řekla, že mám tě ráda,
kde jsem ti dala to, co jsi žádal.
Tam na tom místě koukej vykopat poklad,
nebo buď proklat, že jsi mne okrad
o to, na čem mi záleží,
koukej vykopat poklad
a dej mi doklad, že mi ten poklad
náladu osvěží.
Za pláč a za zradu, dáš mi teď náhradu.
Protože nic ti nebylo svato, chci tedy zlato,
všechno bylo mi vzato, zaplať mi za to.
Skrze perly, šperky, brože,
chci na všechno, ach můj bože,
zapomenout, zapomenout.
A proto -- koukej vykopat poklad,
říkám ti stokrát, že jsi mne okrad
a dej mi doklad, že mi ten poklad
navěky náleží.
Jiří Suchý: Romeo ptá se Julie
Romeo ptá se Julie:
Jestlipak víš má lásko smutná
Že nás ten Shakespeare zabije
Dřív než hra skončí se to stane
Životy naše požehnané
Vymění za slzy diváků
Julie se jen usměje:
Ještě je tady naděje
Že smrt je lepší nežli žití
A světlo věčné ať nám svítí
Můj miláčku
IRIS
Amatérská autorka, která se odvážila jako první využít mé nabídky zveřejňovat zde díla amatérů. Básně jsou prý napsány již delší dobu, ale to vůbec nevadí. Nejsem žádný znalec poezie, beru ji tak, jak na mě působí, nevyznám se v pravidlech tvoření rýmů a podobně, ale o to mi tu nejde. Jde mi o to dokázat, že jakákoliv tvorba má smysl. Proto se nebojte a pište!
I. Zoufalství
Smutek hlavu drásá,
srdce rychle bije,
jak že se to dělá?
na lásku se pije?
Zoufalý tvor,
toulá se krajinou
hledá a volá
…..snad nešel za jinou?
Vítr si tiše hvízdá
v korunách stromů,
jeho srdce je tak zoufalé
chtělo by zpět domů…
Strach se vkrádá,
celé tělo ochromuje,
co když se minou?
Co když už nikdy nestačí..
říct, že stále miluje..?
Minuli, a on umírá..
Leží a zoufá si
Srdce puká
A říci troufá si
Kéž by tak nebyla
Ta zrádná láska
Co je jen růžová
Přes oči páska.
II.
A byla tma,
nikde nikdo,
není nic slyšet
není vidět světlo
nejde nahlédnout pod povrch
všude jen temno..
Uvnitř je tma
ticho a strach
táhne se všude
jako velký mrak.
Snad tušíš,
někde tam hluboko,
že tma trvá stále,
jen tak na oko..
Zem je chladná, tichá
měsíc svítí na nebi,
a já nevím co dál.
Věřte mi..
Odejít či zůstat?
Schovat se?
Hlavu vztyčit?
Přestat se mučit?
Ona to všechno ví,
sedí tiše,
oči na mne upírá
Třeba aspoň napoví?
Byla tak krásná,
Malá a veselá
Ale vážně šťastná?
Co má co já nemám?
Jiskru talent, přátele či sny?
Musely to být opravdu šťastné dny…
III.
Vím, že teď není příliš mnoho času…
přemýšlet o nás dvou,
však zastav se na chvíli a poslouchej,
až uslyšíš myšlenku mou.
Ten hluboký cit,
stále s námi je.
Však nad námi se bouřka
Občas stahuje..
Ty dobře víš,
jak nevyrovnaná duše jsem.
V mých myšlenkách je chaos
až občas trnu děsem..
Tak sedla jsem si ke stolu,
do noci se dívala
a vzpomínky naše,
z šuplíku vyndala..
Svět možná mění se,
a my s ním,
Však ráda tě stále mám
Někde uvnitř to vím.
Vždyť láska naše,
obstojí v každém čase.
Poslouchej…
Co slyší tvé něžné uši?
Že někde hluboko ve mně
Srdce mé jen pro tebe buší.
Jak se Vám dnešní básně líbily? Máte rádi Jiřího Žáčka či Jiřího Suchého? Co si myslíte o dnešní amatérské tvorbě? Pište, diskutujte, ale prosím hlavně slušně! :)
Máte zájem zveřejnit Vaší amatérskou tvorbu zde na blogu? Napiště mi na bastera@seznam.cz předmět Nedělní chvilka poezie, budu moc ráda!
Krásnou neděli, snad Vám ji dnešní básně aspoň trochu zpříjemní!
18 komentářů
Write komentářůTenhle projekt se mi fakt líbí. :3 Asi ti taky něco ze svých básní pošlu. :-)
ReplyHaha, ty škaredý holky znám :D A je to trefné, jsem jednou z nich :D Až na ten konec, to nesedí, protože fakt jsem. Haha :DD
ReplyVzhledem k tomu, že poezie mě oslovuje velice zřídka, čekala jsem ten projekt plný něčeho, co nepochopím :D Když jsem četla úvod projektu a zamyslela jsem se, co mě tak kdy opravdu oslovilo, říkám si: Hm, tak možná Žáček. A hele! :D To je něco pro mě, vtipné, jednoduché, ale zároveň velmi chytré.. to se mi líbí. A škaredý holky jsou určitě top, s Českým mořem.
ReplyŠkaredé holky mě pobavily! :D
ReplyChvilka poezie je skvělý nápad! :) A skvělé básně :)
ReplyPěkný článek :-) Já jsem taky přemýšlela, zda by někdo četl, kdybych napsala něco o poesii, ale zrovna tvůj výběr mě nenapadl. Vzhledem k tomu, že nápad byl přijat pozitivně (já neznám skoro nikoho, kdo by poesii četl), tak se možná pochlapím :-)
ReplyHezký nový týden a víc odvážných amatérských autorů!
Děkuji :) Pošli budu jedině ráda! :)
ReplyTy jsi fakt kecka! :)
ReplyMě také vždycky oslovovala zřídka a proto jsem se rozhodla to změnit, ale začít se musí něčím lehčím a úsměvným a postupně bych mohla ztěžovat kalibr :)
ReplyDěkuji! :)
ReplyJá znám také jen málo lidí, proto jsem se chtěla pokusit společně se poezii přiblížit :) Děkuji Tobě také! :)
ReplyZrovna jsem si říkala, že ti doporučím Žáčka, a ejhle, ty ho tu už máš. Moje tipy na další básníky: Wolker, Verlaine, Bezruč. Neboj, psal i jiné básničky než ty o havířích a Maryčku. Od Bezruče mám nejraději ty co napsal v Brně a okolí, protože tam tak krásně mluví o mém rodném kraji jako skoro nikdo jiný... (snad ještě S. K. Neumann). Což mi připomělo ještě Karla Klostermanna a Váchala, kteří psali básně o Šumavě. Skvělý projekt!
ReplySkvělý projekt! Většinou také upřednostňuji beletrii, ale pár básníků přímo miluji. :) Ze všech nejvíc asi Skácela. Přehled některých jeho nejhezčích básní najdeš třeba tady: http://jskacel-poezie.sweb.cz/home.html
ReplyDěkuji za tipy, Vítězslav Nezval bude na pořadu tuto neděli :) A ano Wolker je také v plánu brzy, ale ten už je trochu těžší proto jsem ho nechala na později :)
ReplyDěkuji za tip určitě zkouknu a něco využiji. Je hezké, že všichni dáváte tipy na české autory, je vidět, že máme co nabídnout! :)
ReplyDíky za tipy! Wolker už je připraven na brzy a vím, že Bezruč psal i jiné básně, ale moc jsem jich nečetla, mrknu po nich :) A ano Kolstermann a Váchal a Šumavu je krásné spojení, Šumava je mi blízká! :)
ReplySuper projekt, budu nakukovat :). Jiží Žáček je nejlepší. Když jsem dělala besedy pro školáky, nejraději jsem měla právě tu o JŽ, tam jsem se vždycky vyřádila.
ReplyDěkuji za pochvalu :) Ano já pana Žáčka čtu prostě nejraději a postupně se chci seznamovat i s dalšimi básníky :)
ReplyDěkuji za všechny komentáře :)