Já peču cukroví každý rok s našima. Mamka vždycky říká, že to nebudeme nějak přehánět, uděláme pár druhů a žádné experimenty a nakonec děláme spoustu druhů a experimentujeme s novými recepty. Letos je takové smutnější období. Už nemáme babi a dědu, pro koho by jsme je dělali, sestra už bydlí s přítelem dlouhou dobu, takže se zdrží jen na svátky a jelikož se mamka pořád ještě úplně nesrovnala s mým přítelem, tak i já letos poprvé 26. 12 také odletím z rodinného hnízda. Ani moc času na to není letos, takže proto jsme letos dělali opravdu méně druhů i menší množství.
Ještě jsme o víkendu "mlátili" vosí hnízda, která máme ze všeho nejradši. Mlátili proto, že se občas to těsto ve formičce zasekne, a pak s tím musíte mlátit a mlátit, dokud nevypadne. Vždycky jich půlku sníme už při výrobě, ale letos jsme se krotili :) Pečení je u nás doma takové tradiční každý rok, pouštíme si u toho koledy, Cimrmana a vždycky se u toho trošku "prdneme", tedy většinou taťka s mamkou :) Příští rok se chystám dělat ještě medové perníčky, na které mám recept a doporučení od kolegyně z práce, tak jsem zvědavá, jak to dopadne, protože moje zdobení bude jako od desetiletého dítěte :D
Dřív jsme psávali dopis Ježíškovi, dávali ho za okno a mysleli si, že si ho Ježíšek opravdu vyzvedne. V posledních několika letech to děláme tak, že si vytiskneme tzv. Tabulku vánočních přání, kde má každý svojí kolonku a napíše si tam, co by si přál, fantazii se meze nekladou, takže tam má mamina třeba čivavu a tatínek auto :D Každý si něco vybere a dohodne se s ostatními, aby se to nekoupilo víckrát, tak má každý, co si přeje a druhý se netrápí tím, co koupit, aby potěšili, samozřejmě vždycky kupujeme i něco navíc, když narazíme na něco pěkného, ale aspoň předejdeme tomu, že jsme na Vánoce trošku zklamaní, jako když jsme byli menší a nedostali jsme nic, co by jsme chtěli, naopak spoustu věcí, které si rodiče mysleli, že jsou dobré a nám se vůbec nehodili :) Ráda vymýšlím dárky pro ostatní, když vím, co asi by se jim líbilo. 
Nejraději má vánoční dárky naše Catty, fenka boxera. Už asi před pěti lety jsme jí dáreček k Vánocům zabalili a dali pod stromeček společně s našimi dárky. Catty dárek cítila a lehla si pod stromeček a čekala na něj, tak jsme jí ho podali a řekli, ať si ho vezme, načež začala trhat a cupovat obal s takovou radostí, že jsme jí museli krotit, aby si nezničila i dárek. No a od té doby leží celý Štědrý den u stromečku a čeká na dárečky, které s obrovskou radostí cupuje z obalu. Loni už se chtěla vrhat i na ostatní dárečky v domnění, že jsou pro ni a pokaždé když se něco slaví, má Catty pocit, že něco dostane, no jediné co může, je popřát nám packou :D Kdyby měl někdo zájem, vyhrabu doma fotku :)
Jinak když jsme byli malé přišel k nám Mikuláš, čert a anděl, my odříkali básničku a pak moje sestra povídá, že ten Mikuláš má stejné brýle jako náš starší kamarád z baráku a tak nám došlo, že žádný Mikuláš, čert a anděl neexistují :) Když jsme byli větší chodili jsme se sestrou a jejím přítelem na Staromák, potkávali jsme miliony převlečených lidí, někteří vypadali opravdu strašidelně a jiní zase spíš vtipně, nejhezčí byli vždycky ty malé děti převlečené :) Já jsem to popravdě moc nemusela, všude plno lidí, každý se cpal někam a byla jsem vždycky ráda, když jsme dorazili v pořádku a neokradeni domů, ale byla to taková tradice.
Náruživá čtenářka, co nevstane ráno bez kávy. Booktuberka, která dřív mluví, než myslí. Nemožná prokrastinátorka, která dělí svůj čas mezi blog, knihy, přátelé a jídlo. Jejími nepřáteli jsou pravidelnost a deadliny.
